V současné době si připomínáme výročí 100 let od vzniku samostatného československého státu. V této souvislosti se sluší připomenout si jeden významný právní dokument, který bývá někdy poněkud opomíjen. Je jím první ústava samostatného Československa. Souvisí to i s tím, že 28. října 1918 nevznikla Československá republika, ale československý stát, který se republikou stal až v listopadu 1918

Za první ústavu samostatného Československa se někdy označuje Ústavní listina z roku 1920,  to však není zcela přesné. Ústavní listina byla bezesporu první plnohodnotnou československou ústavou. Přinejmenším jedna československá ústava, nebudeme-li za první československou ústavu považovat již samotný recepční zákon ze dne 28. října 1918,  předcházela, a sice ústava prozatímní. Ta regulovala ústavní základy nově vzniklého československého státu po více než jeden rok.

Uvědomit si tuto skutečnost je důležité pro dokreslení dobových okolností přijímání prozatímní ústavy, které byly jistě provázeny mnoha zmatky  a také úvahami nad budoucím fungováním nově vzniklého státu. Prozatímní ústava byla přijata Národním výborem československým, tedy orgánem, který byl ustaven ze zástupců českých politických stran na základě výsledků posledních voleb do Říšské rady z roku 1911 (tzv. Švehlův klíč),  který měl 38 členů a který byl již 28. října 1918 recepčním zákonem prohlášen za vykonavatele státní svrchovanosti.  K přijetí prozatímní ústavy došlo na poslední schůzi Národního výboru. Zákon o prozatímní ústavě byl vyhlášen pod č. 37/1918 Sb. z. a n. dne 14. listopadu 1918 a téhož dne také nabyla prozatímní ústava účinnosti.

Celý text ministra spravedlnosti je k dispozici ZDE.