S ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 29. října 2020[1] omezilo Ministerstvo spravedlnosti od pátku 6. listopadu 2020 přístup k oznámením politicky veřejných funkcionářů[2] evidovaným v Centrálním registru oznámení. Oznámení těchto veřejných funkcionářů, převážně politiků, budou nově dostupná pouze na základě předchozí individualizované žádosti (více ZDE). Rozsah zpřístupňovaných údajů se touto změnou nijak nemění.

Nejvyšší správní soud dále argumentoval tím, že závěr Ústavního soudu o protiústavnosti úpravy zpřístupňování oznámení v Centrálním registru oznámení v nálezu z 11. února 2020[3] brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle zákona o střetu zájmů, a to i v době před nabytím vykonatelnosti tohoto nálezu.

Ministerstvo spravedlnosti proto přistoupilo k tomu, že zjištěné přestupky veřejných funkcionářů spočívající v nesplnění oznamovací povinnosti v období ode dne vyhlášení předmětného nálezu Ústavního soudu do 6. listopadu 2020, kdy byl přístup k jejich oznámením omezen, nebudou oznamovány příslušným správním orgánům k zahájení řízení o přestupku.

Popsaný postup zajistí, že nadále nebude docházet k nepřiměřenému zásahu do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů, který byl motivem přijetí citovaného nálezu Ústavního soudu i rozsudku Nejvyššího správního soudu. Současně s tím nicméně odpadá jakákoliv překážka, pro kterou by veřejní funkcionáři nemohli řádně podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů.

Poznámky:
[1] čj. 9 As 173/2020 – 32
[2] podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů
[3] sp. zn. Pl. ÚS 38/17