Analýza, která počítá například se zapojením právních expertů z akademické půdy, navazuje na návrh zákona, který nyní projednává Poslanecká sněmovna a jímž má být zrušeno 812 obsoletních právních předpisů zejména z doby první republiky. Ambicí ministerstva je mimo jiné zhodnotit stav právního řádu a jeho systematičnost. „Máme přibližně 42 000 právních předpisů a jejich počet neustále roste. Náš právní řád je nepřehledný a obsahuje řadu již neužívaných zákonů, nařízení vlády a vyhlášek,“ říká ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), „chceme ho proto zjednodušit a očistit o vyhaslé právní předpisy, které již nemají právní účinky, a jsou tedy v praxi mrtvé.“

Český právní řád obdobnou analýzou ve své historii zatím neprošel. Zkoumat se bude období od roku 1918 do současnosti. „Během 20. století se na našem území několikrát změnil režim, což přineslo i relativně časté zásahy do právního řádu. Případné rušení obsoletních předpisů se však v žádném případě nedotkne Benešových dekretů,“ ubezpečuje náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy Petr Mlsna. Zatímco nyní projednávaný zákon zruší 812 nejjasnějších případů obsoletních předpisů, analýza poskytne komplexnější pohled a podrobnější rozbor. Její součástí budou rovněž další výstupy, například informace o tom, zda konkrétní právní předpis ukládá povinnosti občanům, právnickým osobám nebo obcím.

Analýza právního řádu není jediným krokem ministerstva ke snižování byrokratické zátěže. V září byl ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR zahájen projekt výzkumu byrokratického zatížení občanů ze strany veřejné správy. Cílem výzkumu je zjistit, kolik času občané tráví na úřadech a jak lze styk s veřejnou správou zefektivnit. Během roku a půl se bude sledovat četnost návštěv úřadů reprezentativního vzorku populace. Na základě získaných dat bude vyhodnoceno, do jaké míry jsou vybrané skupiny obyvatel (např. podnikatelé) nuceni přicházet do styku s úřady a jak jejich administrativní zátěž reálně nejlépe snížit. ?