Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR zásadně nesouhlasí s interpretací některých závěrů z provedené kontroly NKÚ. Navíc nelze bez širších souvislostí prezentovat čísla „v půli cesty“ a interpretovat z nich možné dopady na finální výsledek celého programu.

V Operačním programu Životní prostředí budou v roce 2023, tedy na konci účetního období, vyčerpány všechny prostředky alokované na oblast energetických úspor u veřejných budov, která zaznamenala v posledních letech rostoucí zájem. Aktuálně evidujeme více než 3 000 aktivních žádostí s požadavkem na podporu 16 mld. Kč. Schváleno k podpoře v oblasti energetických úspor je 2 400 projektů v objemu dotací 10,3 mld. Kč. Realizováno je v této oblasti 1 500 projektů za 4,1 mld. Kč z dotační podpory.

Realizací dosud schválených projektů by mělo dojít ke snížení konečné spotřeby energie o více než 1 031 825 GJ/rok. Vzhledem k závazkům z předschválených a schválených projektů by cílová hodnota měla být na konci období (2023) splněna zatím na více než 90 % a OPŽP významně přispěje k naplňování závazků České republiky v oblasti energetických úspor.

Program NZÚ slouží pouze ke kofinancování projektů energetických úspor realizovaných z podpory OPŽP ve veřejných budovách. Podpora z NZÚ byla spuštěna proto, aby k realizaci projektů více motivovala žadatele, což se aktuálně daří. Věta cit. „Program NZÚ vznikl již v roce 2013, podprogram pro veřejné budovy ale Ministerstvo životního prostředí připravilo a nechalo schválit až ke konci roku 2016“ je zavádějícím tvrzením, jelikož v programu NZÚ nejde primárně o samostatnou podporu revitalizace budov v majetku státu (což by bylo mj. v rozporu s obecnými předpisy o prioritizaci financování z EU fondů), ale o posílení vlastních zdrojů z řad státních institucí, které žádají o podporu na energetické úspory svých budov v OPŽP. MŽP i SFŽP ČR se dlouhodobě snaží aktivizovat vládní instituce o řešení oblasti energetických úspor, a jedním z nástrojů byl právě posílit vlastní zdroje žadatelů (viz Usnesení Vlády ČR č. 955 ze dne 2.11. 2016) v programu OPŽP, který reálně odstartoval prvními výzvami na konci roku 2015 a plynule navázal na končící OPŽP 2007-2013, v jehož závěru v letech 2014-2015 společně SFŽP ČR a MŽP zachraňovaly ohrožené miliardy korun, mj. „rychloobrátkovými výzvami“ na energetické úspory.

Program Nová zelená úsporám cílí primárně na energetické úspory rodinných domů, a je nejlépe hodnoceným programem mj. ze strany odborné veřejnosti. Zájem o podporu ze strany domácností / investorů navíc neustále každým rokem roste. NKÚ nesprávně interpretuje bilancování programu, kdy z logických důvodů nemohou být příjmy z emisních povolenek rovny výdajům na jednotlivé projekty. Naprosto rozhodujícím faktem je skutečnost, že program běží stabilně od roku 2014 (kontinuální výzva od roku 2015) a všichni žadatelé, kteří splní podmínky programu, mají garantovanou podporu. Program měl vždy dostatek prostředků na uspokojení všech žadatelů, kteří splnili podmínky programu.

NKÚ u podpory energetických úspor vládních budov dělá závěry na základě dat z jedné výzvy, a vůbec nebere v potaz, že budovy v majetku státu jsou podporovány i v jiných výzvách OPŽP zaměřených na energetické úspory. Čísla prezentovaná NKÚ tak reflektují pouze stav jedné dotační výzvy (č. 135) na příjem projektů v oblasti úspor pro budovy státu, která byla vyhlášena v květnu roku 2019. Budovy v majetku státu jsou podporovány i v jiných výzvách, jedná se o téměř 200 projektů s celkovými investicemi státu 8 mld. a požadovanou podporou z OPŽP bez mála 3 mld. Kč. V případě ústředních vládních budov celkem evidujeme 277 aktivních žádostí, z toho 242 projektů je již schváleno, 156 v realizaci a 86 dokončeno. Celkem se jedná o investice ve výši 12,6 mld., s podporou z prostředků EU 4,2 mld., což jsou úplně jiná čísla, než na které poukazuje NKÚ.

Nepochopitelné interpretace se dopustil NKÚ u kritiky lhůt administrace, kdy nerozlišuje kolové a průběžné výzvy, a kdy nebere v potaz ani specifický režim u projektů organizačních složek státu (OSS) a jejich příspěvkových organizací. Doba schvalování projektů na úrovni SFŽP ČR je hluboko pod závaznou lhůtou 7 měsíců od podání žádosti o podporu, pohybuje se v průměru na úrovni 154 dní, a vše další je buď ovlivněno specifikem výzvy, nebo běžícím výběrovým řízením na dodavatele, případně u OSS a příspěvkových organizací je další administrace po schválení projektu čistě v kompetenci příslušného resortu.

V závěru je pro úplnost nutné uvést, že současné vedení MŽP a SFŽP ČR za celých 7 let doby trvání programu OPŽP 2014-2020 vždy splnilo limity stanovené Evropskou komisí pro reálné čerpání dotačních prostředků, nepřišlo ani po mnoha kontrolách ani o jedno jediné EURO. V současné chvíli máme již splněné limity i pro rok 2021, a rok 2022 máme naplněný z 98 %. Současně máme vytvořeny zásobníky projektů v oblasti energetických úspor, kterým ještě v letošním roce nabídneme podporu jak z Modernizačního fondu, tak z OPŽP 2021+. A připomínáme, že v období OPŽP 2007-2013 bývalé vedení MŽP a SFŽP ČR nedokázalo limity EK naplnit a Česká republika musela vracet v roce 2013 celých 7 miliard korun, které mohly být využity na podporu projektů v oblasti životního prostředí.