Kromě otázek možné budoucí spolupráce obou soudů se diskuse soustředila především na postavení ústavních soudů v systému dělby moci ve státě, formy derogačních zásahů vůči nejvyšším soudním instancím a na procesní legitimaci fyzických osob v jednotlivých druzích řízení před ústavním soudem.

Zatímco v České republice představují absolutní většinu návrhů na zahájení řízení individuální ústavní stížnosti, v Indonésii tvoří většinu agendy volební spory a individuální návrhy jsou limitovány jen na konkrétní kontrolu ústavnosti .