Pu°vodni´ expozice meˇla za ci´l prˇedstavit vy´voj zˇivota na Zemi prˇeva´zˇneˇ na za´kladeˇ paleontologicky´ch na´lezu° z oblasti Moravy, na ktere´ je toto zda´nliveˇ male´ u´zemi´ obzvla´sˇteˇ bohate´. Tento za´kladni´ koncept chteˇli kura´torˇi zachovat i do budoucna, expozice z 90. let vsˇak zasluhovala vy´raznou u´pravu zejme´na po stra´nce obsahove´, ale take´ po stra´nce esteticke´, graficke´ a dispozicˇni´. Prˇed neˇkolika lety byl u´vodni´ sa´l ozˇiven moderni´ projekci´ vzniku Zemeˇ, podsvi´ceny´mi vitri´namis pohyblivou lupou pro mozˇnost pozorovat i nejmensˇi´ detaily ru°zny´ch typu° zkameneˇlin a take´ byla instalova´na tabule s cˇasovou osou kli´cˇovy´ch uda´losti´ ve vy´voji zˇivota na Zemi.

V letosˇni´m roce prˇibyla interaktivni´ dotykova´ obrazovka se za´kladni´mi informacemi o hlavni´ch nalezisˇti´ch zkameneˇlin na Moraveˇ, doprova´zena´ cˇetny´mi historicky´mi a soucˇasny´mi sni´mky lokalit a nejvy´znacˇneˇjsˇi´ch fosilii´. „Pozornost jsme veˇnovali zejme´na vystavovany´m exempla´rˇu°m, jejichzˇ pocˇet byl zdvojna´soben a vi´ce nezˇ dveˇ trˇetiny prˇedstavuji´ expona´ty zcela nove´,“ vysveˇtluje RNDr. Ru°zˇena Gregorova´, Ph.D., vedouci´ Geologicko-paleontologicke´ho oddeˇleni´ MZM.

Vy´znamneˇ byl aktualizova´n take´ vy´stavni´ sa´l veˇnovany´ prvohora´m, ktery´ tvorˇi´ co do pocˇtu expona´tu° te´meˇrˇ polovinu expozice. „Du°raz jsme kladli prˇeva´zˇneˇ na zkameneˇliny devonu Moravske´ho krasu a brneˇnske´ dominanty – vrchu Ha´dy, ze ktere´ byly noveˇ zi´ska´ny unika´tni´ na´lezy devonsky´ch kory´sˇu° cˇi hlavonozˇcu°, z nichzˇ neˇktere´ prˇedstavuji´ vu°bec prvni´ na´lezy toho druhuz Moravy“ popisuje prˇednosti nove´ expozice Mgr. Jakub Brˇezina. „Pro milovni´ky trilobitu° jsme prˇidali rˇadu moravsky´ch exempla´rˇu° a byly zde rovneˇzˇ uplatneˇny detailni´ otisky rostlin a zˇivocˇichu° nalezene´ prˇi teˇzˇbeˇ pokry´vacˇsky´ch brˇidlic v oblasti Ni´zke´ho Jeseni´ku v 19. stoleti´,“ pokracˇuje ve vy´cˇtu novinek kura´torka Mgr. Gabriela Cala´bkova´. Vy´zkum a sbi´rkotvorna´ cˇinnost Geologicko- paleontologicke´ho oddeˇleni´ z posledni´ch let poskytla i na´lezy sveˇtoveˇ prosluly´ch krytolebcu°, ryb a sladkovodni´ch zˇraloku° z permu Boskovicke´ bra´zdy.

V posledni´m vy´stavni´m sa´le veˇnovane´m druhohora´m a trˇetihora´m dosˇlo ke kompletni´ vy´meˇneˇ expona´tu°. Rozmanitost zˇivota v moravsky´ch druhohora´ch byla ozˇivena bohaty´mi na´lezy morˇsky´ch amonitu°, meˇkky´sˇu°, kora´lu° cˇi jezˇovek ze sveˇtozna´my´ch moravsky´ch nalezisˇtˇ zkameneˇlin jako je Sˇtramberk cˇi Cetechovice, prˇibyly zuby morˇsky´ch jesˇteˇru° z brneˇnsky´ch Ha´du°.

„A trˇetihory, ty byly doplneˇny o dlouholete´ sbeˇry paleogenni´ch hlubinny´ch ryb a zˇraloku°, jejichzˇ vynikaji´ci´ zachova´ni´ umozˇnuje na´vsˇteˇvni´ku°m spatrˇit naprˇi´klad i sveˇtelne´ orga´ny prˇedstavuji´ci´ nejstarsˇi´ doklady bioluminiscence,“ doda´va´ Ru°zˇena Gregorova´, odbornice pra´veˇ na tuto problematiku.

Pestry´ zˇivot v hlubina´ch i meˇlcˇina´ch posledni´ho morˇe na Moraveˇ dobrˇe ilustruji´ pozu°statky sire´n, obrˇi´ch zˇraloku° druhu megalodon a dokonce i spodni´ cˇelist velryby. Noveˇ byl bra´n zrˇetel na vza´cne´ fosilie nosorozˇcu°, chobotnatcu° i rostlin, ktere´ dokla´daji´ trˇetihorni´ zˇivot na sousˇi. Dominantu expozice prˇedstavuje vza´cna´ spodni´ cˇelist deinote´ria. Tento exempla´rˇ byl vi´ce nezˇ 70 let ukryt v depozita´rˇi a jeho probi´haji´ci´ studium umozˇni´ le´pe poznat tyto sta´le za´hadne´ chobotnatce, jezˇ oby´vali Eurasii a Afriku.