Kontroloři se zabývali především tím, jak výběr této daně v praxi funguje, jakých výsledků finanční správa[1] při jejím výběru dosahuje, a zaměřili se také na oblasti, které se mohou negativně podepisovat na výběru této daně.

Jednou z rizikových oblastí jsou možné daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím tzv. „spojených osob“ – kapitálově nebo personálně provázaných firem nezřídka se sídly v zemích s výhodnějšími daňovými podmínkami.

Aby finanční správa získala informace, které by jí pomohly odhalovat možné daňové úniky prováděné pomocí propojených firem, musí od roku 2014 vybraní poplatníci k daňovému přiznání přikládat také přehled proběhlých transakcí se spojenými osobami.

Přes velký význam těchto poskytovaných údajů zavedla finanční správa jen přílohu k daňovému přiznání, s jejíž pomocí tyto informace získává. GFŘ kontrolorům nedoložilo – ať už analýzou, nebo jiným materiálem, že by se ještě před jejím zavedením zabývalo tím, jestli by takto zásadní změna neměla projít legislativním procesem. GFŘ před jejím zavedením ani neanalyzovalo, jestli takto získávaná data skutečně mohou pomoci, nebo půjde jen o zbytečnou administrativní zátěž. V roce 2016 se tato povinnost týkala téměř 14 500 subjektů. Přitom jak vyplývá z údajů Světové banky[2], čas na splnění všech daňových povinností je v ČR dlouhý, korporátní dani museli poplatníci v roce 2017 věnovat celých 53 hodin a všem daním cca 230 hodin.

Na efektivnost výběru daně pak měly vliv chyby vzniklé při kontrolách finanční správy, kvůli kterým musely finanční úřady vracet plátcům peníze za chybně vyměřenou daň a také platit úroky. V letech 2013 až 2016 se jednalo v případě vyřešených případů o 180 milionů korun, z čehož 61 milionů korun tvořily úroky, které zbytečně zatížily státní rozpočet.

Ukázalo se také, že vykazované statistiky o výsledcích kontrol finanční správy byly v letech 2015 a 2016 nadhodnocené. Za rok 2015 GFŘ uvedlo, že na základě kontrol doměřilo subjektům daň ve výši téměř 1,8 miliardy korun. Přitom po započtení především opravných prostředků, které subjekty uplatnily a které finanční správa do svých statistik už nepromítla, to ve skutečnosti bylo 850 milionů korun. Podobně tomu bylo i v roce 2016, kdy GFŘ uvedlo také téměř 1,8 miliardy korun, ve skutečnosti ale šlo jen o necelých 1,1 miliardy korun.

V neposlední řadě se kontroloři zaměřili také na přístup finanční správy ke korunovým dluhopisům. Finanční správa se možnostmi jejich zneužívání začala zabývat až v roce 2017, a to na základě informací médií, veřejnosti nebo výsledků jednání rozpočtového výboru PS PČR – do té doby je jako rizikovou oblast neidentifikovala. S kontrolami korunových dluhopisů u poplatníků tak začala finanční správa se zpožděním až v roce 2017. Důsledkem toho bylo, že nejméně u 15 prověřovaných subjektů uplynula lhůta pro možné doměření daně.

V kontrolovaném období vzrostla výše vybrané daně. V roce 2013 se za jednu korunu vybralo 217 korun na dani z příjmů právnických osob, v roce 2016 to bylo už 243 korun. Na pozitivním trendu se podepsal především růst ekonomiky.

[1] Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství (GFŘ) a vybrané finanční úřady.
[2] Paying Taxes 2018; The World Bank Group and PwC 2017.