NKÚ: Stát vybírá majetkové daně v porovnání s ostatními daněmi s třikrát menší efektivitou

22.03.2016 8:03 | Zprávy

Nejvyšší kontrolní úřad zkontroloval, jak Generální finanční ředitelství a vybrané finanční úřady[1] vybíraly v letech 2012 až 2014 daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí, daň dědickou a daň darovací. Největším problémem spojeným s výběrem těchto daní je podle NKÚ vysoký objem nedoplatků.

NKÚ: Stát vybírá majetkové daně v porovnání s ostatními daněmi s třikrát menší efektivitou
Foto: NKÚ
Popisek: NKÚ

Finanční úřady vybraly v letech 2012 až 2014 na majetkových daních téměř 59 miliard korun. Jen v roce 2014 z nich inkasovaly 19,3 miliardy korun, přičemž ke konci téhož roku nedoplatky na těchto daních dosáhly celkově 3,4 miliardy korun. Největší podíl na těchto nedoplatcích má daň z nabytí nemovitých věcí. V roce 2014 stát z této daně získal téměř 9,3 miliardy korun, nedoplatky ale ke konci stejného roku přesáhly 2,3 miliardy korun.

Vymáhání nedoplatků z majetkových daní významně ovlivňuje vysoký počet bagatelních nedoplatků do pěti tisíc korun. NKÚ zjistil, že na konci roku 2014 kontrolované finanční úřady evidovaly přes 105 tisíc nedoplatků, ze kterých více než tři čtvrtiny tvořily právě bagatelní nedoplatky. Ty z celkových nedoplatků v hodnotě 1,7 miliardy korun představují 4 procenta. Jejich vymáhání bude problémem i do budoucna, protože Generální finanční ředitelství od listopadu 2015 prodloužilo lhůtu pro jejich vymáhání. V krajních případech je tak úřady mohou začít vymáhat až 33 měsíců poté, co vznikly.

Kontrola také ukázala, že stát vybírá majetkové daně v porovnání s ostatními daněmi s třikrát menší efektivitou. V roce 2014 finanční správa za jednu korunu výdajů na výběr těchto daní inkasovala necelých 25 korun. U ostatních daní přitom za stejnou korunu vybrala zhruba třikrát více. Tento výsledek ovlivňuje zejména výše těchto daní či míra osvobození od daní.

Podle NKÚ finanční správa spravovala majetkové daně bez zásadních pochybení. Podmínky pro výběr těchto daní se výrazně zlepšily po zavedení systému umožňujícího automatickou výměnu informací mezi finančními a katastrálními úřady.

Příjmy z majetkových daní představovaly v roce 2013 podle OECD 1,38 procenta příjmů ze všech vybraných daní. Ve srovnání s 21 státy Evropské unie je v České republice podíl příjmů z majetkových daní na celkových vybraných daních druhý nejnižší. Výnos státu z majetkových daní se výrazně nezměnil ani po legislativních změnách účinných od roku 2014.

[1] Finanční úřady pro Středočeský, Jihočeský, Ústecký, Jihomoravský, Moravskoslezský a Plzeňský kraj.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

plk. Ing. Zdeněk Nytra byl položen dotaz

Stává se snad ODS populistickou stranou?

Co si jako člen ODS myslíte o slibu Fialy, že když bude ODS u moci, budeme mít do několika let platy jako v Německu? Protože snad všichni ekonomové a odborníci tvrdí, že je to nereálné. A já se ptám, zda nemyslíte, že takové prohlášení straně jen škodí, protože je evidentní, že jde v lepším případě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Iuridicum Remedium: Má ještě smysl ochrana soukromí? aneb Dvacátý ročník Cen Velkého bratra

22:03 Iuridicum Remedium: Má ještě smysl ochrana soukromí? aneb Dvacátý ročník Cen Velkého bratra

Pražská organizace Iuridicum Remedium (IuRe) připravuje jubilejní dvacátý ročník Cen Velkého bratra,…