Tato zjištění vyplývají ze závěrů Velkoplošné statistické inventarizace lesů na území NP Šumava, která probíhala v letošním roce. Opakované šetření proběhlo na 172 inventarizačních plochách, podobně jako v letech 1999 až 2002, 2013 až 2014 a 2019.

„Cílem této inventarizace je zdokumentovat a vyhodnotit změny a trendy, ke kterým v lesích Národního parku Šumava dochází. Výsledky každé takové inventarizace nám přinášejí obraz o aktuálním stavu lesa a zachycují trendy jeho vývoje. Ať jsou řízeny přírodními procesy, nebo ovlivňovány našimi zásahy. Inventarizace probíhají na bezzásahových i zásahových částech lesů v území národního parku, takže nám ukazuje celkový trend jejich vývoje. A jak z výsledků vyplývá, ten je jasně pozitivní,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Lesy Národního parku Šumava prošly od roku 1999 mnoha disturbancemi: zaznamenali jsme nejméně tři velkoplošné gradace lýkožrouta smrkového, zasáhlo nás několik vichřic, z nichž nejsilnějším byl orkán Kyrill v roce 2007. Prodělali jsme tu také epizody velmi suchých sezón, které převážně smrkovým lesům právě nesvědčí.  S těmito výkyvy byl logicky spojen zvýšený výskyt odumřelých stromů v území ponechávaném přírodním procesům, ale i vyšší těžby tam, kde jsme museli zasahovat k zamezení šíření lýkožrouta smrkového mimo území národního parku. Mohlo by se zdát, že takový masívní stres šumavské lesy natrvalo negativně poznamená. Naštěstí opak je pravdou.