Prvním stupněm ochrany těchto kulturních hodnot je prohlášení nemovité či movité věci za kulturní památku. V České republice probíhá tento proces dle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb. V souvislosti s tím, jak se vyvíjí poznávání kulturně – společenských hodnot rozsáhlého a různorodého památkového fondu, přibývá postupně kulturních památek. I v roce 2018 se podařilo v Jihočeském kraji nově prohlásit za kulturní památku celkem pět objektů. Nalezneme mezi nimi dva kamenné mosty, dva domy a jeden kostel.

České Budějovice, dům čp. 1176/29, ulice Fráni Šrámka - č. ÚSKP 106148

Českobudějovický dům představuje kvalitní příklad obytné budovy postavené v historizujícím slohu s velmi bohatou neorenesanční štukovou výzdobou z roku 1900, uplatněnou zejména v exteriéru a v dílčích prvcích i v interiéru. Jedná se o traverzové klenby, o nástěnné štukové prvky ve vstupním prostoru a o žulové schodiště s litinovým zábradlím. Budova má cenný kulturně historický význam, neboť je přímým dokladem vývoje obytných (činžovních) staveb předměstské zástavby z přelomu 19. a 20. století v Českých Budějovicích. Neopominutelnou hodnotou budovy tvoří její urbanistická funkce v předměstské části města.

Libníč, soubor vily Augusta Zátky - č.ÚSKP 106218

Zátkova vila postavená na konci 19. století v neorenesančním slohu je cenným dokladem historizující architektury se zachovalým architektonickým konceptem včetně pojetí fasád a dispozice. Architekturu stavby vhodně doplňují architektonické a řemeslné prvky interiéru (dveře, okna, kachlová kamna, osvětlení, výmalba). Vila je citlivě zakomponována do zachovalého krajinářského historizujícího parku s ovocným sadem a s drobnými objekty jako je domek správce se secesními prvky, lehký kovový altán a skleník a tvoří s parkem nedílnou kompaktní součást. Areál vily má velký kulturní i společenský význam s vazbou na rodinu budějovického advokáta JUDr. Augusta Zátky, jehož rodina patřila k nositelům společenského života českého obyvatelstva v Českých Budějovicích.

České Budějovice, kostel Svaté Rodiny, ulice Karla IV. - č.ÚSKP 106306

Budova kostela sv. Rodiny byla postavena v novogotickém slohu Jakobem Stabernakem v letech 1886 – 1887 dle návrhu benediktina Gislena Béthunema. Kostel, který je součástí dochovaného církevního areálu, představuje hodnotný příklad církevní stavby s dochovanými historickými prvky z období novogotiky s dochovanou vnitřní výzdobou v beuronském stylu. Kostel se zachoval téměř v původním autentickém stavu, včetně dispozičního a architektonického řešení, historických konstrukcí a prvků (zejména žebrové klenby, dochovaná výmalba, původní mozaiková dlažba). Výraznou hodnotu tvoří i urbanistická funkce na pohledově velmi exponovaném místě okraje historického jádra města, otevřeného do prostoru Senovážného náměstí.

Mirovice, klenutý kamenný inundační most, ulice Pod Kostelem - č.ÚSKP 106311

Kamenný čtyřobloukový inundační most přes řeku Skalici postavený na konci 19. století v intravilánu obce Mirovice, který sloužil jako preventivní ochrana cesty před povodní, je autenticky dochovaným a hodnotným příkladem dopravní technické stavby, která se vyznačuje architektonickými i konstrukčními kvalitami a velmi dobře zhodnocuje okolní prostředí a doplňuje historickou krajinu.

Stráž nad Nežárkou, soubor dvou silničních kamenných mostů ev.č. 1489-1 a event.č. 1489-2, ulice Mostní - č.ÚSKP 106156

Při SV okraji obce Stráž nad Nežárkou stojí souvrství tří mostů ev.č. 1489-1, 1489-2 a 1489-3, které přemosťuje řeku Nežárku, náhon k bývalému mlýnu a ostrov na řece Nežárce. Souvrství tvoří dva krajní kamenné jednoobloukové mosty, mezi které byl vklíněn v roce 1887 moderní příhradový most za užití technologie ZORES. V roce 2018 byly prohlášeny dva kamenné jednoobloukové mosty z první poloviny 19. století vystavené za použití tradičních materiálů a konstrukcí, jenž jsou zajímavým kontrastem k modernímu příhradovému mostu ZORES. Kamenné mosty jsou hodnotnými a autenticky dochovanými příklady dopravně – technických staveb.

Více o metodice prohlašování kulturních památek naleznete na stránkách Ministerstva kultury zde.