Na čtyřiceti památkových objektech budou probíhat výstavy a doprovodné programy zaměřené na šlechtické rody, které významně ovlivnily běh evropských a světových dějin. K oslavám sta let novodobé české státnosti se NPÚ připojí projektem Století republiky a na podzim již tradičně ocení zodpovědné majitele památek.

„Rok šlechty českých zemí v evropské diplomacii je dalším dílem ze série dlouhodobého a veřejností oblíbeného projektu Po stopách šlechtických rodů, ve kterém se snažíme návštěvníkům nabídnout podnětná témata z naší historie ve spojitosti s někdejšími sídly šlechtických rodů. Letos se navíc připojujeme k probíhajícímu Evropskému roku kulturního dědictví,“ připomíná generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Slavnostní zahájení Roku šlechty českých zemí v evropské diplomacii se uskuteční symbolicky v Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničích věcí ve čtvrtek 22. března. Vyvrcholením celého roku bude otevření nové expozice na zámku v Jindřichově Hradci s názvem Dokonalý diplomat. Černínové – vyslanci, cestovatelé a sběratelé v červenci tohoto roku. Výstava se bude věnovat diplomatickým aktivitám příslušníků černínského rodu od raného novověku až do první poloviny 20. století.

„Brány celé stovky památek ve správě Národního památkového ústavu se letos návštěvníkům otevírají 30. března na Velký pátek, tedy v den, kdy se podle lidových pověstí otevírají poklady. Věřím, že návštěvníci si k těm našim pokladům budou nacházet cestu po celý rok a že navážeme na poslední dvě sezony, kdy na naše památky zavítalo na 5,5 milionu návštěvníků ročně,“ zve k návštěvě Goryczková.

Na více než čtyřiceti vybraných objektech ve správě NPÚ budou probíhat dílčí aktivity reflektující v místě zachované předměty, dokumenty či témata. Například na zámku v Českém Krumlově bude nově prezentován příběhu zlatého Eggenberského kočáru, který byl vytvořen v Římě v roce 1638. Zámek Kynžvart připomene rozličnými aktivitami roli knížete Klementa Václava Metternicha v evropské diplomacii a bude zároveň centrem letošní Hradozámecké noci poslední srpnovou sobotu (25. srpna 2018). Zámek Červená Lhota vzpomene posledního rakousko-uherského velvyslance ve Vatikánu, prince Johanna Schönburg-Hartensteina, prohlídková trasa zákupského zámku bude obohacena o tři reinstalované pokoje, které připomenou osobnost Orlíka, vévody zákupského.

Nabídku prohlídkových tras jednotlivých objektů rozšíří i dílčí tematické výstavy a chybět nebudou ani speciální kulturní akce a prohlídky. Výstava na zámku Hradec nad Moravicí zmapuje životní příběh diplomata Karla Maxmiliána VI. knížete Lichnovského. Výstava Vchynský – diplomat ve službách Valdštejna v Benešově nad Ploučnicí pak bude reflektovat roli hraběte Viléma Kinského ze Vchynic a Tetova v letech 1630–1634 při spiknutí Albrechta z Valdštejna proti císaři Ferdinandovi II. Štýrskému. Kostýmované prohlídky Duchcova připomenou nejznámějšího milovníka Giacoma Casanovu jako intrikána, špiona a diplomata. Další speciální prohlídky nabídne např. Hrádek u Nechanic, Hrubý Rohozec, Horšovský Týn, Jaroměřice nad Rokytnou, Kunštát, Kynžvart, Lysice, Mnichovo Hradiště, Mníšek pod Brdy, klášter Plasy, Litice, Velké Březno a další památky.

Veškeré informace o akcích spojených s Rokem šlechty českých zemí v evropské diplomacii včetně kalendáře akcí naleznou návštěvníci na webových stránkách Národního památkového ústavu. Své cesty po památkách navíc budou moci zaznamenávat do nového „Zápisníku návštěvníka památek“, který NPÚ na novou sezonu připravuje.

Pomyslnou tečku za rokem šlechtické diplomacie učiní výpravná kniha Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, která vyjde v prosinci 2018.

Století republiky

V rámci připomenutí sta let novodobé české státnosti přichází Národní památkový ústav v sezoně 2018 s projektem Století republiky, ve kterém zaměří svoji pozornost zejména na období předválečného Československa. S využitím dobových materiálů však připravuje i řadu přednášek, výstav a dalších aktivit věnovaných dalším tzv. osudovým osmičkám našich dějin.

Výstava Architektura ve službách první republiky představí v regionech i celostátně reprezentativní průřez nejzajímavějšími kulturními památkami, stavebními a technickými počiny v souvislosti s vytvářením úřední infrastruktury nového státu, jako jsou například úřední a společenské domy. Mezi zmíněnými budovami jsou ale také bankovní a obchodní domy, církevní objekty, domy umění, krematoria, technické stavby, jako mosty či tovární objekty, polikliniky a lázeňské areály. Nezapomene ani na význačná jména světových architektů, kteří se svými realizacemi zapsali do fondu české architektury. Druhou linií představení prvorepublikové architektury bude výstava Pomníky Velké války. Obyvatelstvo nové republiky nedávnou historii připomínalo řadou pomníků, které vznikaly v oblastech českých, německých i národnostně smíšených. Vybrané pomníky budou představeny v rámci putovní výstavy na panelech se základními identifikačními údaji a fotodokumentací. Vedlejším cílem je též posoudit, zda tento segment uměleckých děl obsahuje taková, která by měla aspirovat na statut kulturní památky.

Zámek Zákupy chystá novou prohlídkovou trasu Letní sídlo posledních českých panovníků 100 let v majetku státu. Prohlídková trasa připomene éru první republiky na zákupském zámku zpřístupněním někdejšího úřednického bytu v prvním patře a zároveň představí probíhající reinstalaci ve druhém patře, kde se nacházely pokoje bývalé panovnické rodiny.

Vila Stiassni v Brně připravila výstavu věnovanou československým státníkům a významným státním návštěvám, které nocovaly v této takzvaně vládní vile. V srpnu se v Praze jako připomenutí pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa uskuteční Sympózium o pražském jaru a srpnu 1968. Stejnému období se pak bude věnovat výstava Společenské změny po roce 1968 a normalizace. Výstavní exponáty představí tzv. „normalizační poměry“ po roce 1968 s důrazem na represivní opatření vedoucí k potlačování práv a svobody občanů v Československu.

Zámek Stekník zase výstavou Jak se češe do věrtele připomene dobu chmelových brigád, jejichž účastníci bývali na zámku ubytováni. Výstava ve skanzenu v Zubrnicích pak ukáže, jakými změnami prošel český venkov mezi lety 1938 až 1988. Tématu života na venkově se věnuje i Soubor lidových staveb Vysočina – Betlém Hlinsko výstavou Magické osmičky: 1848 – 1948 – 1968. Výstava bude věnovaná proměnám způsobů života na venkově od zrušení roboty, přes kolektivizaci až k normalizaci.

V září se v Kroměříži uskuteční mezinárodní konference Kořeny parlamentarismu v Evropě – 170 let ústavodárného říšského sněmu na Arcibiskupském zámku v Kroměříži a jeho význam pro vznik středoevropských států v roce 1918.

Kastelánské prohlídky na zámku Hluboká zavedou návštěvníky do soukromých apartmánů posledních generací hlubocko-krumlovské větve schwarzenberského rodu. Výklad bude zaměřen především na období první republiky, kdy byl vládnoucím knížetem Jan Nepomuk (1860–1938), kterému se správou rodinného majetku významně pomáhal jeho syn Adolf (1890–1950). Návštěvníci se dozvědí, jak klíčové historické milníky ovlivnily životní osudy posledních dvou Schwarzenbergů na Hluboké.

Zámek v Náměšti nad Oslavou připravuje výstavu k výročí 100 let vzniku Československé republiky, která představí nově instalované interiéry a život na zámku v době první republiky a která bude doplněna i historickým kolokviem o situaci šlechty po roce 1918 a životě posledních majitelů náměšťského zámku v meziválečném období. Stejné výročí bude v závěru roku připomínat státní zámek Lemberk. Námětem akce Vánoční hrané prohlídky aneb Nové zvyky nové republiky budou dopady, které mělo založení nového státu na rodinu Clam-Gallasů. Roku 1918 v důsledku zavedené tzv. daně z oken byl František Clam-Gallas donucen pronajmout československému ministerstvu financí svůj pražský palác a prožít tak vánoční svátky společně s rodinou na některém ze svých severočeských zámků.

Informace o projektu Století republiky budou zájemcům dostupné na webových stránkách NPÚ.

Další nové expozice a výstavy lákají k návštěvě

Památky v roce 2018 však nebudou ožívat jenom duchem šlechtické diplomacie a vzpomínkami na století novodobé české státnosti.

Zámek Litomyšl si letos připomíná 450 let od svého založení a 220 let od otevření výjimečného a cenného zámeckého divadla. Oslavy budou zahájeny jarní výstavou Renesance v Litomyšli, součástí je i prodloužená návštěvní doba zámku a sezona zde začíná již 16. března. Sezona na Opočně se ponese zejména v duchu oslav výročí 950 let od první zmínky o opočenském hradišti a zámek připravuje na toto téma dvě výstavy. Archeologické exponáty opočenského zámku představí 70 sbírkových předmětů převážně z depozitářů, stavební vývoj „starého“ Opočna pak historii zámecké budovy. Zámek Konopiště letos připomene 150 let od narození hraběnky Žofie Chotkové. Při večerních prohlídkách, tematických přednáškách, bohoslužbách a dalších akcích bude tematizována láska arcivévody Františka Ferdinanda k hraběnce, boj o svolení k sňatku, manželské štěstí i společná smrt.

Na jaro je připravena výstava Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů, která se věnuje i rodu Černínů a osudům zámku Krásný Dvůr ve 20. století. Novinkou na zámku Ploskovice budou komentované prohlídky parku. Prohlídky s odborným komentářem botanika budou probíhat od dubna do září ve vybrané dny. Návštěvníci se např. dozvědí, jak vypadal park v 18. století a které původní rostliny se zde dochovaly. Na Bezdězu v červnu plánují otevření opraveného Templářského paláce na II. hradním nádvoří, kde bude prezentováno zastřešení paláce, záchrana klenebního systému a vystaveny zde budou i některé archeologické nálezy.

Ve věži hradu Švihov bude veřejnosti otevřena 28. září nová expozice představující veřejenosti příběh stavby švihovského hradu a jeho obnovy ve 20. století. Součástí budou archeologické nálezy, vizuální projekce mapující proměnu okolní krajiny i samotné památky. Chybět nebude ani část věnovaná středověkým stavebním technologiím a řemeslům, kterou doplní autentické stavební prvky a interaktivní model věže.

Podrobné informace o všech aktivitách na památkových objektech představí Národní památkový ústav na regionálních tiskových konferencích v průběhu měsíce března.

Cena Patrimonium pro futuro již popáté

Cenou Patrimonium pro futuro Národní památkový ústav již od roku 2014 upozorňuje na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče a chce ocenit ty, kteří se o ně přičinili. Klade si za cíl podpořit vlastníky kulturních památek a další laiky i odborníky, kteří se v péči o kulturní dědictví angažují. Do konce dubna 2018 mohou územní odborná pracoviště NPÚ podávat nominace, které budou po zpracování předány do konce května odborné hodnotitelské komisi. Slavnostní vyhlášení proběhne tradičně na podzim roku. Počátkem léta bude spuštěno i veřejné internetové hlasování v kategorii Památky děkují. Veřejnost si bude moci vybrat favorizovanou obnovu památky až do konce srpna.

Národní památkový ústav patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím v České republice a je zároveň největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jako vědecká a výzkumná organizace se Národní památkový ústav podílí na mnoha projektech, plní výzkumné úkoly, poskytuje odborné vzdělávání v oblasti památkové péče a ročně vydává desítky publikací. Vedle toho spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu, z nichž většina je přístupná veřejnosti.