Ministerstvo kultury vyhlašuje program každý rok. Příspěvky v Programu jsou poskytovány zejména na záchranu a zachování kulturních památek nebo jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky. Programem je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást architektonického dědictví České republiky. Těmi jsou například hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely a podobně. Zamýšlené práce přitom musejí směřovat k záchraně kulturní památky nebo částí, které tvoří podstatu kulturní památky.

Do tohoto programu byla zapojena i sušárna chmele v Dubé, která se stala krajským vítězem v soutěži o Historické město roku 2020. Sušárna chmele je velmi významnou technickou památkou. Připomíná někdejší slávu dubského chmelařství. V době největšího rozkvětu je doloženo v Dubé na šest takových sušáren, pouze tato se ale zachovala v původním stavu.

Obnova této stavby je spolufinancována z programu od roku 2017. „Po statickém zajištění stavby a přípravných etapách byl v letech 2019 a 2020 kompletně obnoven krov, střešní plášť a fasáda celého objektu včetně výplní vstupních a okenních otvorů, mříží a veškerých prvků souvisejících s technologickým zařízením. Mimořádnou realizací je obnova párníku severní hranolové sušící věže a rekonstrukce víceboké střechy severní válcové věže, opět včetně párníku. Detaily obnovy jsou projektovány výhradně na základě doplňujících průzkumů. K rekonstrukci zaniklých částí přispěly vedle průzkumu vlastní stavby rovněž nálezy dobových fotografií.

Novými průzkumy a dendrochronologickou analýzou stropních a krovových konstrukcí bylo doloženo, že dubská sušárna náleží k nejstarším objektům tohoto typu v českých zemích. Starší jižní část s jednou válcovou věží byla vybudována již ve druhé polovině šedesátých let 19. století (patrně kolem roku 1868). Druhá válcová věž byla přistavěna vzápětí, její zděná helmice byla ale později nahrazena vícebokou střechou s dřevěným krovem a párníkem. Použití válcových sušicích věží je v českých zemích výjimečné, tento import z Anglie byl doložen pouze u dalších dvou lokalit na Žatecku. Mladší modernější severní část sušárny s hranolovou sušicí věží byla přistavěna na počátku osmdesátých let 19. století (patrně v roce 1881).“ o průběhu PZAD informoval za územní odborné pracoviště v Liberci Mgr. Miroslav Kolka.

O dalších památkách, které jsou zapojeny do Programu záchrany architektonického dědictví, vás budeme průběžně informovat. Více informací k Programu se dozvíte na stránkách Ministerstva kultury. Více informací o městu Dubá zjistíte ze stránek města.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Libereckém kraji naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Liberci zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu a podílí se na vydávání časopisu Fontes Nissae, organizuje cyklus přednášek Památky kolem nás v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Další informace najdete ZDE nebo profilu na facebooku Památkáři jsou tu pro Vás.