Mikroplasty čím dál více ovlivňují naše životní prostředí. V oblasti vodních ekosystémů se jim ve vědecké sféře věnuje značná pozornost, problematika půd byla z důvodu náročnosti výzkumu až dosud poměrně upozaděna, ačkoli prostředí je jimi silně zamořeno. Tuto situaci by měl zlepšit projekt SOPLAS (Macro and Microplastic in Agricultural Soil Systems), na němž se podílí 14 špičkových pracovišť z celé Evropy a poběží v letech 2021 – 2024. Jeho cílem je sledovat celý proces týkající mikroplastů od jejich vzniku, přes chování v půdě, případnou akumulaci v biomase nebo naopak jejich rozpad až po pohyb společně s vodou v rámci půdního profilu, jejich uvolnění do vodního prostředí a transport v rámci povodí. Prvního společného workshopu, organizovaného Fakultou stavební ČVUT v Praze, se od 13. do 17. září účastní třicítka vědců z různých oblastí, část přímo v Praze, další pomocí online připojení.

„Záměrem a unikátností projektu je vnímat tematiku mikroplastů v půdě komplexně a mezioborově od vzniku až po pohyb a akumulaci. Každé specifické dílčí problematice se bude věnovat jedno špičkové evropské pracoviště a problém zpracuje v rámci svojí specializace v celé jeho šíři. Díky tomu by se mělo problematiku podařit postihnout jako celek, ačkoli mikroplasty se v půdě hledají velmi obtížně. Nicméně dnes to je již technicky možné a tento výzkum je pro vědce velká výzva, protože v půdě se těchto částic objevuje velké množství a jejich spektrum zahrnuje mnoho různých materiálů s různými vlastnostmi,“ vysvětluje doc. Tomáš Dostál z Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT, který vede v rámci projektu český tým.

Kromě Fakulty stavební ČVUT jsou v něm zapojeny další špičkové instituce, například ETH Zurich, CSIC Španělsko, Universita Lancaster, Universita Durham, KUL – Leuven, BOKU Wien, Universita Bonn, koordinátorem celého projektu je Universita Augsburg.