„Koncert Pavla Černého je v krátké době již druhou naší benefiční akcí. Na prvním vystoupil David Eben se sborem Schola Gregoriana Pragensis. Na obnovu varhan se nám podařilo vybrat 21 625 korun. Na sbírkovém účtu tak už máme více než 100 000 korun a pokud k nim přidáme dalších 100 000 od Nadace ČEZ a dnešní výtěžek z koncertu, můžeme začít s první etapou obnovy. Děkuji všem za jakoukoliv částku, jíž přispěli nebo v budoucnu ještě přispějí,“ říká Bohuslav Šámal, statutární ředitel Sdružení pro obnovu varhan v kostele sv. Linharta v Cítově. 

Tato památkově chráněná původně románská sakrální stavba pochází z počátku 13. století, což dokazuje zachovalá apsida a některé další stavební prvky. Svou barokní podobu kostel získal po přestavbě v roce 1753, přičemž naposledy byl opravován v 90. letech minulého století. Varhany, o jejichž záchranu se spolek snaží, pocházejí z roku 1877.  Podle organologa z pražské diecéze Štěpána Svobody patří k jedněm z nejkvalitnějších raně romantických nástrojů nejen v širokém okolí, ale v Čechách vůbec. 

„V době stavby varhan u nich mladý litoměřický varhanář Karel Eisenhut uplatnil řadu inovací a technických novinek, které si osvojil při pobytu v Anglii. Například žaluziová skříň je zde použita vůbec poprvé v českých zemích. Po zvukové stránce se jedná o mimořádně hodnotný nástroj, na který je možné, ačkoliv není nikterak velký, interpretovat prakticky veškerou klasickou varhanní literaturu. Nástroj tak patří mezi ty, které dokumentují vývoj varhanářství v českých zemích," doplňuje Bohuslav Šámal výňatkem z posudku diecézního organologa.

V posledních letech nebyly varhany příliš používány, což se odrazilo i na jejich současném stavu. I když navenek vypadají stále dobře, jsou napadeny červotočem a vykazují řadu závad. Rozsah poškození je natolik velký, že nemá větší smysl plýtvat finančními prostředky a úsilím na takzvanou povšechnou opravu všech částí vyjma zastavení další destrukce nástroje červotočem a udržení jeho hratelnosti do doby, než se podaří shromáždit prostředky k celkové obnově.

„Proto jsme souhlasili s návrhem diecézního organologa Štěpána Svobody, podle něhož půjde o dvoufázovou záchranu nástroje. Nyní i díky Nadaci ČEZ budeme moci zrealizovat první fázi, která zahrnuje výměnu varhanního motoru a minimalistickou opravu kritických poškození, tedy zalepení největších děr v měchu, utěsnění vík ventilových komor, vyčištění píšťaliště, konzervaci lokálních ohnisek červotoče a přiladění nástroje,“ dodává Bohuslav Šámal.

„Varhany neslouží jen k doprovodu bohoslužeb, ale používají se při svatbách, pohřbech a koncertech. Cítov má dlouhou hudební tradici a zaslouží si tudíž i kvalitní interpretaci varhanní hudby. Bezesporu to bude běh na dlouhé trati, tedy práce na několik let. Sdružení pro obnovu varhan se ovšem pustilo do věci, které má nejen duchovní, ale i kulturní přesah daleko do budoucnosti. Pravděpodobně až další generace dokáže ocenit, jaké dědictví jím bylo předáno. Jsme rádi, že tomu můžeme trochu napomoci i my,“ poznamenala Michaela Ziková, ředitelka Nadace ČEZ.

V druhé fázi záchrany varhan v cítovském kostele sv. Linharta by mělo postupně dojít k celkové obnově nástroje po jednotlivých logických celcích. Strategie oprav bude nastavena tak, aby se dle finančních možností vždy důkladně opravila příslušná část varhan. Jednoduše řečeno, přednost má kvalita odborně odvedené práce před její cenou.

„Naposledy jsem na varhany v cítovském kostele hrál vloni na podzim. S politováním jsem tehdy konstatoval, že nástroj je bohužel ve špatném technickém stavu a pokud má dále sloužit, bude nutné investovat do jejich obnovy. Netušil jsem, že se to stane impulsem pro vznik sdružení za záchranu varhan,“ byl potěšen Pavel Černý, který je nejen varhaníkem, ale také organologem a pedagogem. Vystupuje v Čechách i v zahraničí, přednáší varhanní hru a organologii na AMU a JAMU. Jeho nahrávky jsou oceňovány i zahraniční kritikou.