„Disponujeme sbírkou arabských rukopisů, což je oblast, ve které bychom rádi navázali spolupráci. Tyto fondy jsou takzvaně nepopsány. Máme je ve sbírce, ale nevíme, co v nich konkrétně je a nemáme příslušné odborníky, kteří by je dokázali přečíst a dát do historického kontextu. Jen pro představu uvedu, že ten nejstarší je z roku 844 našeho letopočtu, jedná se o korán,“ vysvětluje ředitelka odboru historických a hudebních fondů Miroslava Hejnová, která provázela princeznu Monu po celou dobu její návštěvy.

Další rukopis, který její výsost zaujal, byl ze 14. století, ve kterém je vyobrazena jedna z nejstarších map světa. Poté byl vzácné delegaci z Ománu představen proces a způsob digitalizace vzácných historických fondů, který má svá specifika a probíhá za přísných bezpečnostních podmínek. „Pokud budeme mít k této arabské sbírce potřebná data, nebudeme váhat s digitalizací. Tyto digitalizáty bychom samozřejmě ománské straně poskytli,“ dodává Miroslava Hejnová.

Princezna Mona je známá svým obdivem ke skladateli W. A. Mozartovi, proto ji v Národní knihovně čekala prohlídka originálů jeho korespondence s otcem Leopoldem a jedné skladby. Princezna Mona v tu chvíli neskrývala nadšení.

V Barokním knihovním sále Klementina, mimochodem vyhlášeným za nejkrásnější knihovnu světa, našla princezna Mona na jednom z historických glóbů Omán. „Na tomto exponátu není ještě vyobrazena Austrálie, ale Omán ano, to princeznu velmi potěšilo,“ vzpomíná Hejnová a dodává: „Její výsost princezna Mona působila velmi příjemně a sympaticky, řekla bych až neformálně. Nevyzařovala z ní žádná odměřenost. Bylo to velmi milé setkání.