Samotně stojící selská usedlost s uzavřeným dvorem v Daňkovicích, nazývaná též jako Dvořákův grunt, představuje mimořádně cennou ukázku lidového stavitelství. Do dnešní podoby byla přestavěna kolem roku 1873. Honosně vyvedené obytné stavení s dekorovaným průčelím bylo ušetřeno výrazných modernizačních zásahů. V interiéru lze doposud nalézt řadu historických konstrukcí, hodnotných prvků a cenných řemeslných detailů. V hospodářských budovách jsou dochované kvalitní klenební konstrukce.

„Pozdně klasicistní selská usedlost je svým pozoruhodným reprezentativním zevnějškem, rozlehlostí a neobyčejně dochovaným autentickým stavem, hodnotnou ukázkou selského stavení Žďárských vrchů,“ konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků.

Budova rabínského domu na Tichém náměstí v blízkosti Staré synagogy se nachází v turisticky exponované části židovské čtvrti, která je součástí Městské památkové zóny Třebíč a UNESCO. Dvoupodlažní dům byl postaven přibližně v 1. polovině 17. století. Je cennou součástí zástavby židovské čtvrti, která je zcela unikátní pro svou celistvost a rozsah. Uvnitř domu se dodnes nacházejí hodnotné klenby, dřevěné stropní konstrukce, tzv. nůžkový sedlový krov, dřevěné schodišťové stupně apod. Vysokou památkovou hodnotou se vyznačují autentické omítkové vrstvy některých prostor a obytných místností, které místy ukrývají původní dekorativní výzdobu pravděpodobně z 19. století, tedy z doby, kdy v domě bydleli a působili židovští rabíni se svými rodinami. Záměrem majitele, kterým je Brněnská diecéze církve československé husitské, je připomenout židovskou komunitu, provést rekonstrukci a otevřít dům veřejnosti.

„Rabínský dům v Třebíči je jedinečnou hmatatelnou upomínkou na kdysi bohatě pulzující každodenní život násilně zaniklé židovské komunity,“ upřesňuje Macků.

Socha sv. Jana Nepomuckého se nachází na hrázi rybníka při severozápadním okraji obce Úhrov mezi zámkem a sýpkou. Světec korunuje masivní ohradní zídku jednoobloukového klenutého mostku, který slouží jako hrázová výpusť. Umělecko a kulturně-historicky hodnotná pozdně barokní socha světce z roku 1770 představuje působivý krajinotvorný prvek a ukázku lidové zbožnosti. Její hodnotu podtrhuje i přítomnost nápisu s přesnou datací a informací o donátorovi spolu s umělecky provedeným rodovým erbem rodu Dobřenských. Vznik tohoto sochařského díla lze tak spojit s významnou stavební a hospodářskou činností Václava Petra Dobřenského z Dobřenic. (Úhrovecké panství bylo v držení rodu Dobřenských v letech 1752-1888).

„Jedná se o velmi kvalitní jemně propracované dílo, které prezentuje kamenosochařské umění druhé poloviny 18. století. Z pohledu památkové péče je též hodnotným příkladem estetického umocnění technické vodohospodářské stavby,“ dodává Macků.

Kromě 2983 nemovitých kulturních památek, z toho 16 národních kulturních památek, se na území Kraje Vysočina nacházejí 3 městské a 3 vesnické památkové rezervace, 22 městských a 5 vesnických památkových zón a 1 krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR (celkem 3).