Ocenění, udělená ve čtyřech kategoriích – obnova památky/restaurování (6 nominací), objev, nález roku (3 nominace), prezentace hodnot (7 nominací) a záchrana a obnova památky (10 nominací) – vyzdvihla letos poprvé vzorové počiny v památkové péči i ty, kteří se na nich podíleli. Za každý kraj byly odbornými regionálními pracovišti NPÚ nominovány dvě realizace či činnosti související s památkovou péčí, které lze v daném regionu označit za mimořádně vydařené. Vítězové krajských kol, představující vesměs inspirativní počiny péče o památky a kulturní dědictví vůbec, se automaticky nominovali do kola celostátního, v němž poté odborná komise složená z odborníků Národního památkového ústavu, Muzea hlavního města Prahy a Západočeské univerzity vybírala a následně navrhla generální ředitelce NPÚ ocenit ty, jež považuje v rámci České republiky za nejlepší.

„Mám radost, že díky Ceně NPÚ Patrimonium pro futuro můžeme ocenit ty, kteří vnímají památky a jejich kulturní potenciál jako nezpochybnitelnou hodnotu, uvědomují si význam kulturního dědictví pro naši identitu a prostředí života a přistupují zodpovědně k jeho zachování. Národní památkový ústav chce přitom i do budoucna vlastníky kulturních památek v jejich úsilí provázet, poskytovat jim odbornou a metodickou pomoc a podporovat přesvědčení, že investice do památek mají smysl. Věříme, že ocenění bude podnětem k hlubšímu zájmu veřejnosti o podstatu a principy památkové péče a inspirací pro další pozitivní kroky v této oblasti,“ vysvětlila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

V kategorii obnova památky, restaurování vybrala komise jako nejlepší příklad kostel sv. Kateřiny v Křižovatce v Karlovarském kraji. Cenu NPÚ udělila generální ředitelka obci Křižovatka a jejímu starostovi Janu Strachotovi zejména jako ocenění komplexního přístupu k obnově této stavby, tvořící dominantu obce.

Kostel sv. Kateřiny je jednou z nejstarších sakrálních staveb na Chebsku; obec jej v roce 2008 převzala od církve jako zchátralou stavbu a za podpory místních obyvatel, kteří se pro změnu vlastnictví vyslovili v referendu, začala stavbu opravovat. Po statickém zajištění věže, odvodnění, opravě omítek, vstupních dveří, vitrážových oken a věžních hodin následovalo zabezpečení a oprava dřevěné kruchty, doplnění zastropení a restaurátorská obnova výmalby kostela. Dochovaný mobiliář včetně oltářního obrazu sv. Kateřiny byl restaurátorsky očištěn a konzervován. Práce na obnově skončily v roce 2013 položením nové dlažby a doplněním kostelních lavic. Po letech chátrání a nedostatečné údržby tak prošel kostel sv. Kateřiny díky úsilí obyvatel obce v poměrně krátké době celkovou obnovou, která tuto významnou součást souboru středověkých sakrálních staveb na severozápadě Čech zachránila pro budoucí generace.

V kategorii objev, nález roku vyhodnotila komise jako nejpozoruhodnější počin objev systému výpustí rybníku Jordán v Táboře. Za objev této ojedinělé středověké památky technického rázu bylo ocenění uděleno Husitskému muzeu v Táboře, které pod vedením Rudolfa Krajíce provedlo záchranný archeologický výzkum. Odkryté dřevěné konstrukce, jejichž nejstarší části jsou dendrochronologicky datovány do roku 1492, přinášejí zásadní informace o technickém řešení regulace vodního režimu v umělých vodních nádržích v pozdním středověku. Udělení Ceny NPÚ Patrimonium pro futuro této památce zároveň upozorňuje na šíři našeho kulturního dědictví, jehož ochrana by měla být rozšířena na různé typy staveb.

Jako nejvýznamnější počin v kategorii prezentace hodnot byla vyhodnocena činnost Občanského sdružení Omnium v čele s Jakubem Dědem, které soustavně a dlouhodobě upozorňuje na výjimečnost architektonického souboru tzv. broumovské skupiny kostelů převážně z dílny Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Sdružení Omnium připravilo v loňském roce více než dvacet seminářů, prohlídek a dalších akcí věnovaných prezentaci a obnově kostelů a díky medializaci se mu podařilo poukázat na hodnoty a nutnost záchrany památek nacházejících se v poněkud opomíjené části republiky. Sdružení Omnium tak dlouhodobě výrazně napomáhá nejen postupné nápravě neutěšeného stavu tzv. broumovské skupiny kostelů, ale neúnavně podněcuje společenský zájem o kulturní dědictví vůbec.

V kategorii záchrana a obnova památky byla označena za nejzáslužnější počin záchrana části dvojvily bratří Čapků v Praze na Vinohradech a jejího unikátního inventáře, zahrnujícího nábytek, umělecké předměty, knihovny, korespondenci, fotografie apod. Ocenění udělené městské části Praha 10 vyzdvihlo příkladný přístup městské části k záchraně mimořádně rozsáhlého autentického souboru připomínajícího Karla Čapka a další  významné osobnosti. Důkladná inventarizace, dokumentace a příprava konceptu jeho budoucího využití navíc předznamenávají, že městská část zajistí kvalitní spravování domu včetně jeho zpřístupnění veřejnosti.

Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro pro osobnost památkové péče bylo rozhodnuto udělit profesorovi Tomáši Durdíkovi in memoriam jako vyjádření zvláštní úcty jednomu z nejvýznamnějších českých a evropských archeologů meidevistů. Od náhlé smrti Tomáše Durdíka, který se specializoval na českou hradní architekturu, hmotnou kulturu vrcholného a pozdního středověku i ochranu kulturního dědictví, uplynuly v těchto dnech dva roky a termín slavnostního vyhlášení Ceny NPÚ Patrimonium pro futuro byl zvolen právě s ohledem na toto smutné výročí. O osobní vzpomínku na profesora Durdíka se podělil náměstek NPÚ pro památkovou péči a Durdíkův kolega z archeologického oboru Martin Tomášek: „Tomáš Durdík zanechal v každém, kdo měl možnost jej poznat, skutečně nezapomenutelný dojem. Bylo přitom jedno, zda je to kolega, student, amatérský zájemce o hrady či divák televizních pořadů, jejichž spoluautorem a průvodcem Tomáš Durdík byl. Trvalý dojem si odnesl snad každý. Tím, že jeho hlas ve veřejnosti odborné i laické již nezní, jsme všichni hodně ztratili,“ řekl Tomášek.

Generální ředitelka NPÚ se kromě Cen NPÚ Patrimonium pro futuro v řádných kategoriích rozhodla na doporučení odborné komise udělit dvě zvláštní ocenění; první z nich patří Vladimíru Moškořovi za obnovu zámku v Červené Řečici, která je prvním úspěchem dlouhodobé iniciativy směřované k záchraně památky, jejíž výsledky byly dlouho nejisté. Jeho příklad dokládá, že za památky se vyplatí bojovat i ve chvíli, kdy se to zdá nesmyslné. Navíc dokládá prospěšnost spolupráce soukromých majitelů (investorů) a zástupců NPÚ.

Druhým zvláštním oceněním generální ředitelka zhodnotila rozsahem a kvalitou ojedinělou záchranu maleb Antonína Tuvory na stropě a stěnách tanečního sálu zámku Nebílovy. O pečlivě provedený restaurátorský zásah se zasloužila akademická malířka Karine Artouni se svým týmem.