Vznikly tak znovu dvě terasy, které dříve sloužily majitelům dnes již zaniklého mlýna pro zemědělské účely. Po druhé světové válce je ale zaplnil odpad z blízké roty pohraniční stráže.  Částečně zrekonstruované ruiny Papírny jsou poslední stojící stavbou připomínající historii místa. Nové terasy se nyní stanou útočištěm místního hmyzu, hadů nebo ptáků.

Mlynáři terasy využívali jako prostor pro své zeleninové a ovocné zahrady. „V padesátých letech minulého století však tato plocha a dokonce i náhon začala sloužit ke skládkování odpadu z blízké roty pohraniční stráže. Odpadu bylo tolik, že zcela překryl kamenné terasy a vyplnil celý náhon,“ popisuje Petr Lazárek ze Správy Národního parku Podyjí.

Skládku odkryla až velká povodeň v roce 2002. „Náhon jsme vyčistili v následujícím roce. Původní nasucho skládané zdivo bez pojiva však bylo vyplněno hlínou. Zdi musely být proto rozebrány a znovu přeskládány. Nyní tak budou moci sloužit jako úkryt nejen pro hmyz, ale i plazy, obojživelníky, případně ke hnízdění některých druhů ptáků,“ vypočítává Lazárek.

Ruiny Papírny i její okolí prošly v posledních letech velkou rekonstrukcí. Budova byla zajištěna proti dalšímu rozpadu a zpřístupněna návštěvníkům. Lidé v ní naleznou kromě přístřešku pro turisty i informační panely o historii mlynářství nebo zbytky staré turbíny. Díky opravám zůstal zachován i místní sklep, který je významným zimovištěm několika druhů netopýrů.

Na sucho položené zídky teras poslouží jako útočiště plazům, obojživelníkům i některým druhům ptáků. FOTO: Petr Lazárek / Správa Národního parku Podyjí