Terapeutické možnosti lékařů Pardubické nemocnice jsou od května širší. V péči o pacienty mohou využívat přístroj pro extrakorporální membránovou oxygenaci, tzv. ECMO. Historicky první zákrok s využitím této technologie provedli v Pardubické nemocnici u pacientky se závažným postižením koronárních tepen, pro kterou by chirurgické řešení znamenalo extrémní zátěž. Lékaři se ji proto rozhodli v průběhu výkonu na věnčitých tepnách zajistit právě připojením na ECMO v tzv. „va“ zapojení (vaECMO). 

Multioborový tým byl složený ze zdravotníků Pardubické nemocnice, Kardiologického centra AGEL, Nemocnice Na Homolce a FN Motol.  „V tomto případě jsme technologii využili k podpoře rizikového výkonu. Pokud by v průběhu zákroku u pacientky došlo k těžkému selhání, nebo dokonce k zástavě srdce, ECMO by jeho činnost dokázalo nahradit,“ seznamuje s důvody pro použití přístroje Jan Matějka, primář kardiologického oddělení Pardubické nemocnice.

„V této indikaci nám podpora oběhu systémem ECMO dodala potřebný klid a čas pro provedení komplexního výkonu a pomohla k jeho nekomplikovanému průběhu. Ještě před přesunem pacientky ze sálu zpět na koronární jednotku bylo možné pacientku z ECMO odpojit,“ dodává MUDr. Vojtěch Novotný, Ph.D., lékař Kardiologického centra AGEL, na jehož katetrizačním sále celý zákrok proběhl.

Infarkty s těžkým průběhem mají větší šanci na přežití

Využití ECMO je samozřejmě mnohem širší. Pro pacienty pardubických kardiologů znamená třeba vyšší procento přežití v případě těžkého infarktu. „Máme teď možnost pomoci i pacientům s nejtěžšími formami srdečního infarktu. Nejzávažnější průběh nastává při rozvoji kardiogenního šoku, kdy srdce v důsledku rozsahu infarktu nedokáže jako pumpa dostatečně zásobit krví klíčové orgány, jako jsou mozek, ledviny, játra a další. Úmrtnost v takovém případě dosahuje až osmdesát procent,“ vysvětluje primář. „Pokud taková situace nastane a pacient se k nám dostane včas, můžeme jej připojit na ECMO, které na čas převezme funkci srdce a plic, umožní provedení zákroku na srdci a nastavení léčby. ECMO komplikaci ‚přemostí‘ a dá nám čas problém spravit,“ doplňuje Jan Matějka.

Práce s ECMO je týmovou záležitostí. „Bez spolupráce je podobný zákrok nemyslitelný. Těší mě a odborně si velmi vážím všech kolegů, kteří tvoří náš ECMO tým. Jsou v něm kardiologové intenzivisté z naší koronární jednotky, invazivní kardiologové, anesteziologové, cévní chirurgové a perfuzionista, tedy člověk, který přístroj obsluhuje. Nedílnou součástí týmu jsou samozřejměi sestřičky,“ vypočítává primář Matějka a dodává, že v Pardubicích se bude přístroj využívat v rámci Komplexního kardiovaskulárního centra, které nemocnice provozuje ve spolupráci s Kardiologickým centrem AGEL a FN Hradec Králové.

Právě z Hradce Králové budou do Pardubic zpočátku vyjíždět perfuzionisté, aby pomohli pardubickým zdravotníkům s obsluhou přístroje. „ECMO je majetkem Pardubické nemocnice. Pro nás to znamená, že se pracoviště opět posune na další technologickou úroveň. Kolegové se školí, abychom byli schopni technologii obsluhovat bez asistence zvenčí. Získání nových znalostí a schopností tak otevřelo nové možnosti nejenom pacientům,“ hodnotí dopad nové technologie primář kardiologie.

Další varianty zapojení

Není to však jenom kardiologie, kde ECMO najde využití. Další možnosti přístrojového zapojení a využití umožní práci s přístrojem i anesteziologům na lůžkovém oddělení ARO. „Například při takzvaném ‚vv‘ zapojení, tedy zapojení s oběma vstupy v žilním řečišti, nahrazuje ECMO funkci plic a pacientům zajistí širší možnosti léčby v situaci, kdy méně invazivní metody podpory a náhrady plicních funkcí selhávají. V našem oboru je to vítaná pomoc u řady hospitalizovaných pacientů,“ uvádí primář oddělení ARO Jiří Pařízek.

Druhý typ zapojení, tedy již zmiňované „va“, je nejčastější u kardiologických pacientů, využití ale najde i na oddělení ARO. Takto zapojený přístroj nahrazuje okysličovací funkci plic a čerpací funkci krve. Jeden vstup nasává odkysličenou krev z velké žíly, odvede ji z těla do přístroje, který ji zbaví oxidu uhličitého, okysličí a ohřeje. Přístrojem upravená krev pak putuje zpátky, ovšem tentokrát do tepenného řečiště.

V extrémních případech je ECMO možné využít při extrakorporální resuscitaci. „V takovém případě se pacient ještě v průběhu resuscitace rychle připojí ve ‚va‘ režimu na přístroj, který vzápětí převezme funkci srdce a plic. Jde však o hlavně organizačně velmi náročnou záležitost, která se provádí jen na několika málo pracovištích v Česku,“ dodává Jiří Pařízek.

Použije-li se ECMO pouze jako aktivní podpora pro případ, že by došlo ke zhoršení stavu, pracuje přístroj na nižší průtok, zbytek zvládne tělo samo. Jestliže však jde právě například o komplikovaný infarkt, projde přístrojem za jednu minutu všech přibližně 5,5 litru krve.

ECMO tým, který v Pardubicích provedl první operaci s využitím této technologie, zleva: Mgr. Kristýna Pospíchalová (sestra koronární jednotky kardiologického oddělení Pardubické nemocnice), MUDr. Jiří Pařízek (primář oddělení ARO Pardubické nemocnice), MUDr. Vojtěch Novotný, Ph.D. (invazívní kardiolog Kardiologického centra AGEL, lékař kardiologického oddělení Pardubické nemocnice), Eva Slováková, DiS. (sestra koronární jednotky kardiologického oddělení Pardubické nemocnice), Mgr. Pavel Hedvičák (perfuzionista FN Motol), prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D. (Nemocnice na Homolce, Praha, předseda České kardiologické společnosti), MUDr. Alena Staňková (vedoucí lékařka koronární jednotky kardiologického oddělení Pardubické nemocnice), MUDr. Jan Matějka, Ph.D. (primář kardiologického oddělení Pardubické nemocnice), MUDr. Petr Coufal (lékař koronární jednotky kardiologického oddělení Pardubické nemocnice), MUDr. Jaroslav Záveský (lékař ARO Pardubické nemocnice). Na fotografii chybí sestra Kardiologického centra AGEL Šárka Holá.