„Za růstem objemu obchodů ve sledovaném období stojí změna v chování účastníků trhu, kteří reagují na růst velkoobchodních cen energií. Zatímco loni volili vyčkávací taktiku v očekávání možného cenového poklesu v závěru roku, v letošním roce vyhodnotili růst cen jako dlouhodobý trend. Mnozí proto nákup neodkládali, ale naopak ho urychlili v obavě z dalšího růstu,“ uvedl předseda burzovní komory ČMKBK Pavel Štorkán. O razanci zvyšování cen podle něj svědčí rozdíl mezi pětinovým růstem objemu obchodů v měrných jednotkách a růstem bilance ve finančním vyjádření o tři čtvrtiny.

Z celkového letošního objemu obchodů připadalo 56 procent na dodávky zemního plynu (2,972 milionu MWh) a 44 procent na dodávky silové elektřiny (2,347 milionu MWh). Uzavřeno bylo 5504 burzovních kontraktů, což je proti loňským devíti měsícům nárůst o 22,8 procenta.

Ceny elektřiny i zemního plynu pro konečné odběratele ovlivnil v letošním roce zejména vývoj cen na velkoobchodních trzích mimo Českou republiku (elektřina se po loňské migraci produktů z pražské PXE obchoduje na německé burze EEX, zemní plyn na pařížské Powernext).

Obchodování s ročními kontrakty elektřiny ve vysokém napětí uzavíralo v září na ČMKBK na kurzu 1560 Kč/MWh, což je proti stejnému období loňského roku o 54,6 procenta více. Nárůst je přitom nižší než na velkoobchodním trhu, kde zářijová uzavírací cena elektřiny stoupla meziročně o 56,4 procenta.

Obdobně je tomu u ročních kontraktů plynu, které v září na ČMKBK uzavíraly na kurzu 703 Kč/MWh a meziročně zdražily o 46,5 procenta. Nárůst ceny na velkoobchodním trhu byl přitom ve srovnatelném období 47,8 procenta.

„Konkurence dodavatelů efektivně brzdí růst cen. Kvalitní soutěžní prostředí Českomoravské komoditní burzy Kladno, kde jsou registrováni dodavatelé obsluhující až 90 procent českého trhu s elektřinou a plynem pro konečné zákazníky a optimálně nastavený obchodní systém plní svou roli,“ uzavřel Pavel Štorkán.