Pardubický kraj má v kategorii „obnova památky, restaurování“ hned dvě želízka v ohni, a sice Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, který prošel v uplynulých dvou letech rozsáhlou revitalizací, a hřbitovní kapli sv. Isidora v Křenově, památku disponující zcela jedinečnou sochařskou i malířskou výzdobou.

První nominant, Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem patří k nejvýznamnějším památkově chráněným a přírodním celkům na území Pardubického kraje. Tradice chovu koní zde sahá až do dob pánů z Pernštejna, kteří zakoupili pardubické panství na konci 15. století. Původní koňskou oboru povýšil roku 1579 na císařský dvorní hřebčín samotný Rudolf II., díky čemuž je kladrubský hřebčín patrně nejstarším hřebčínem tohoto rozsahu na světě. Císaři patřily Kladruby až do vzniku republiky v roce 1918, kdy přešly do vlastnictví československého státu. V roce 1995 byl starokladrubský kůň prohlášen za kulturní památku a v roce 2002 došlo k prohlášení kladrubského hřebčína a kmenového stáda starokladrubských koní bílé barvy za národní kulturní památku. V současnosti zde nalezneme chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní, jež čítá přibližně tři sta starokladrubských koní.

Revitalizace areálu hřebčína byla podpořena dotací z Integrovaného operačního programu, díky níž bylo regenerováno šestnáct národních kulturních památek a jedna kulturní památka. Rozsah a variabilita rehabilitovaných objektů bezpochyby svědčí o unikátnosti akce, neboť vedle hlavního stájového areálu s přilehlými dvory Františkov a Josefov prošel rekonstrukcí i zámek, kostel sv. Václava a Leopolda, kočárovna, postrojovna, kaple povýšení sv. Kříže, tři obytné domy, lesovna či bývalá vodárenská věž. Po rozsáhlé obnově hřebčín poprvé otevřel své brány 24. září 2015, tedy po dvou letech rekonstrukce. V současnosti je přístupný naší i zahraniční veřejnosti a od počátku se těší obrovskému zájmu turistů.