Částky, které ČSSZ poukazuje věřitelům poštovní poukázkou nebo na účet, se rok od roku zvyšují. V roce 2014 činila vyplacená částka z exekučních srážek z důchodových dávek – důchody starobní, invalidní a pozůstalostní - zhruba 1,53 mld. korun. O rok později, v roce 2015 bylo věřitelům vyplaceno 1,84 mld. korun. A jen letos věřitelé od ledna do září od ČSSZ inkasovali zhruba 1,47 mld. Kč.

V září dlužil každý 34. důchodce. Průměrná výše exekuce činila 1 910 Kč

Ze statistik dále vyplývá, že v září 2016 mělo nařízenou exekuci na některý z důchodů, který vyplácí ČSSZ, celkem 84 748 důchodců. Průměrná výše exekuce „zadlužených“ klientů ČSSZ v tomto měsíci činila 1 910 korun, průměrný věk „dlužníků“ byl 61 let. Na konta věřitelů v měsíci září 2016 odešlo téměř 166 milionů korun.

ČSSZ k září 2016 nerealizovala exekuci u téměř 46 000 důchodů pro jejich nízkou výši, důchod dlužníků nedosahoval tzv. zabavitelné výše.

Moravskoslezský kraj „na špici“

V září bylo nejvíce exekuovaných důchodců v Moravskoslezském kraji, celkem 11 816, rovněž průměrná exekuční srážka byla v tomto kraji nejvyšší – dosáhla 2 349 korun. Naopak nejméně důchodců s exekucí bylo v září v kraji Vysočina - 2 946 (průměrná výše exekuce činila 1833 korun). Nejnižší průměrná exekuční srážka byla věřitelům v září poukázána z kraje Karlovarského a to ve výši 1 724 korun (v kraji bylo 3 506 důchodců s exekucí).

Ze zkušeností ČSSZ vyplývá, že převážně ženy v důchodovém věku řeší pohledávky za své dospělé děti, kvůli kterým se samy zadlužily. Nemění se ani trend, kdy lidé již do důchodu odcházejí s dluhem nebo více dluhy, které jim vznikly a „narostly“ ještě v aktivním věku. Jde o případy neplacení poplatků spojených s bydlením, tj. dluhy na nájemném, za odvody do fondů oprav, za vodné, stočné nebo plyn a elektřinu, ale i za televizi, internet, či mobilní telefon apod.

Má-li žadatel o důchod exekuci nebo je-li v insolvenci, je vhodné k žádosti o důchod předložit i tzv. exekuční příkazy, v případě insolvence sdělit spisovou značku. Praxe ukazuje, že klienti si to neuvědomují, za dluhy se stydí či je nechtějí přiznat. Toto jejich jednání však zpravidla ovlivní délku řízení žádosti, která se může prodloužit.

Povinnost provádět exekuční srážky z důchodu ze zákona přebírá ČSSZ od zaměstnavatelů. Při zpracovávání důchodové agendy nadále platí, že stoupá časová náročnost zpracování dávek zatížených exekucemi.

Stoupá počet exekucí z nemocenských dávek

Za devět měsíců roku 2016 bylo provedeno již 127 671 srážek z důvodu nařízené exekuce nebo insolvence z dávek nemocenského pojištění, tj. z nemocenského a z peněžité pomoci v mateřství, a na účty věřitelů bylo odesláno zhruba 204 milionů korun, což je téměř stejný objem peněz, jako za celý rok 2015. Tehdy prostřednictvím ČSSZ věřitelé obdrželi od svých dlužníků cca 206 milionů korun, přičemž bylo z dávek nemocenského pojištění provedeno z důvodu nařízené exekuce nebo insolvence 132 206 srážek. V roce 2014 ČSSZ provedla celkem 88 682 srážek z dávek nemocenského pojištění a věřitelům odešlo téměř 122 milionů korun.

Důležité údaje k exekucím pro rok 2016

Důchody

Exekuční srážky ČSSZ provádí ze všech druhů důchodů, tedy ze starobních, invalidních i pozůstalostních. Srážky z důchodu může ČSSZ ukončit až po splacení dluhu včetně úroků a nákladů řízení (tzv. příslušenství), popř. na základě rozhodnutí subjektu, který o exekuci rozhodl. Nezabavitelná částka pro dlužníka (tj. povinného) činí 6 178,67 Kč (v roce 2015 činila 6 118 Kč). Pokud ji výše důchodu nepřekračuje (důchod nedosahuje tzv. zabavitelné výše), nemůže ČSSZ exekuční srážku zařídit. Na každou osobu, kterou je dlužník povinen vyživovat, se nezabavitelná částka dále zvyšuje o 1 544,67 Kč (v roce 2015 o 1 529,50 Kč). Částka, nad kterou se zbytek důchodu může srazit bez omezení, je stanovena na 9 268 Kč (v roce 2015 činila 9 177 Kč).

Podle rozhodnutí ústavního soudu (ÚS) ani exekutor nemůže strhnout dluh ze zbylé nezabavitelné části důchodu, i když je uložená na bankovním účtu. Tato částka chrání dlužníka před existenčními problémy, a proto není možné na ni exekuci uplatnit. ÚS se tak zastal důchodce, kterému exekutor strhnul z účtu úspory z důchodu.

Nemocenské dávky

Srážky z dávek nemocenského pojištění se vždy provádějí z dávky za celý kalendářní měsíc. Lidem, kteří jsou v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu vážné nemoci či náročné léčby několik měsíců a mají na svůj příjem exekuci, lze doporučit, aby si potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (tzv. lístek na peníze) nechali od svého ošetřujícího lékaře vystavit k poslednímu dni v měsíci. Výše uvedené neplatí na začátku nebo na konci sociální události, kdy se dávka zpravidla vyplácí za část kalendářního měsíce. I v těchto případech platí, že zaměstnanec veškeré podklady, kterými se prokazuje nárok na výplatu nemocenských dávek, včetně podkladů potřebných pro provádění srážek, předává svému zaměstnavateli, který je spolu s doklady pro výpočet dávek bezodkladně předá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (v Praze Pražské, v Brně Městské), která teprve poté, co obdrží veškeré doklady, může začít vyplácet dávky nemocenského pojištění. Stejně jako u důchodů i v případě srážek z dávek nemocenského pojištění platí, že dlužníkovi musí zůstat tzv. nezabavitelná částka.