Členové rady, tedy zástupci všech šumavských obcí, krajů, odborníci, ale i místní podnikatelé, a další zástupci regionu tak měli možnost seznámit se s komplexním a uceleným návrhem zonace, která na nejméně 15 let jasně stanoví to, jaká území na Šumavě se ponechají samovolnému vývoji, jaká budou trvale opečovávaná nebo kde se budou moci dále rozvíjet obce.

„Odbornou přípravu návrhu zonace národního parku podle novely zákona o ochraně přírody a krajiny a podle navazujících metodik, jsme dokončili loni v prosinci. Nebyla to práce nijak jednoduchá, neboť pro většinu území národního parku bylo nutné provést zcela nové vyhodnocení aktuální míry a rozsahu pozměnění ekosystémů. Následně jsme museli tyto podklady přetavit na pokud možno velké a kompaktní segmenty krajiny, ve kterých převažují příslušné zóně odpovídající hodnoty přírodních či kulturních společenstev,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

„Už v loňském roce jsem všem starostům nabídl průběžné konzultace k přípravě nové zonace a některé jejich odborné připomínky tak již byly do návrhu zapracovány. I nyní mají členové Rady, ale následně i veřejnost, vlastníci či návštěvníci parku možnost podávat k návrhu nové zonace další připomínky, které se budeme snažit reflektovat, s cílem najít na zonaci dohodu. Se členy Rady budeme navíc zonaci projednávat i v rámci osobních jednání. Upravený návrh bude předložen na jednání Rady národního parku Šumava, jehož cílem by měla být dohoda na akceptaci návrhu nové zonace. Následně pošleme zonaci na MŽP ke standardnímu mezirezortnímu připomínkování a následnému schválení a vydání vyhlášky o nové zonaci Ministerstvem životního prostředí,“ doplňuje.

Nová zonace národních parků podle novely zákona o ochraně přírody a krajiny je postavená na zcela jiných principech než ta původní. Nové pojetí zonace národních parků člení jejich území dle cílů ochrany a stavu ekosystémů a s ohledem na to nastavuje pro jednotlivé zóny ochrany přírody příslušný režim ve smyslu nastavení optimální péče o tato území. Nová, tzv. managementová zonace, směřuje především ke správcům daného území, tedy primárně ke správám národních parků a určuje, jaké přístupy péče se budou v dané lokalitě uplatňovat.

Na novou zonaci národních parků již například nejsou navázány omezení regulující pohyb na území NP a tedy nová zonace se pohybu osob (tj. též pohybu návštěvníků) v daném území netýká a neupravuje jej. Návštěvnost území národních parků bude regulována tzv. klidovými územími, jejichž podobu Správa aktuálně připravuje. Zonaci po předjednání v radách národních parků a po vypořádání mezirezortních připomínkových řízení vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou a dle zákona o ochraně přírody a krajiny bude platná minimálně po dobu 15 let.

„V zonaci vymezujeme zónu přírodní tam, kde je možné uvolnit ruku neřízeným přírodním procesům už nyní. Navrhujeme ji na 27% rozlohy národního parku, přitom na stejně rozsáhlém území už dnes takto člověkem přímo neovlivňované procesy probíhají. Dále vymezujeme zónu přírodě blízkou, v našem případě představuje také 27% území národního parku. V této zóně jsou převážně lesní ekosystémy, o kterých jsme přesvědčeni, že mohou být v relativně blízké budoucnosti převedeny do režimu zóny přírodní. Jsou částečně pozměněné, nebo jsou pozměněné více, ale přírodní procesy v nich už hrají hlavní roli a my jejich projevy jen mírně korigujeme, případně činíme opatření proti riziku velkoplošného rozpadu,“ vysvětluje Pavel Hubený.

„Už dnes jsou součástí tohoto území místa, kde se nijak nezasahuje, například některé bezlesé mokřady kolem Vltavy nebo zalesněné paseky po těžbě kůrovcem napadených stromů,“ dodává.

Změna zonace bude možná nejdříve až za horizontem 15 let. Na tuto dobu je zákonem stanoveno moratorium na změnu zonace. Překlopení území v přírodě blízké zóně jako celku do zóny přírodní nebude ale „povinné“, kolik z tohoto území se opravdu stane zónou přírodní, rozhodnou odborníci, Rada NP a MŽP až v novém projednávání zonace, tedy někdy po roce 2034.

45% plochy národního parku navrhují Správa a MŽP zařadit do zóny soustředěné péče. Jsou v ní zahrnuty ty lesní nebo zemědělské pozemky, ve kterých se v následujících desetiletích bude aktivně zasahovat. Správa NP Šumava se zde bude soustředit hlavně na aktivní péči v ochraně přírody, s cílem zachování jedinečných nebo chráněných či ohrožených druhů a, evropsky významných biotopů a druhů.

Významnou, i když rozsahem nejmenší částí národního parku, je zóna kulturní krajiny. Ta představuje hlavně všechna sídla, která vytvářejí prostorově propojitelný celek. Kopíruje zastavěná území a zastavitelné plochy zahrnuté do už schválených územních plánů a zaujímá 642 ha národního parku. Zde se mají možnost obce rozvíjet dle platných územních plánů. To je hlavní prostor pro rozvoj obcí a má zvláštní režim.

S návrhem nové zonace se může seznámit se i široká veřejnost a to na oficiálních stránkách NP Šumava zde. Zde také lidé získají odpovědi na nejčastější otázky týkající se zonace. Správa NP Šumava navíc dává veřejnosti také možnost zasílat vlastní připomínky a námitky, nebo doporučení k tomuto návrhu a to do 15. března 2019 na e-mailovou adresu: zonace@npsumava.cz.

„V rámci této korespondence je nutné, aby zúčastnění napsali, jaký je jejich vztah k území národního parku, tedy, zda jsou vlastníci, nájemci pozemků nebo návštěvníci. Na zaslané e-maily se budeme snažit co nejrychleji individuálně odpovídat,“ zakončuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.