Krajský soud se ale žalobou veřejného ochránce práv ani nezačal věcně zabývat. S vysvětlením, že ombudsman neprokázal k jejímu podání závažný veřejný zájem, žalobu na jaře 2022 odmítl jako nepřípustnou. Ombudsman Stanislav Křeček se následně obrátil s kasační stížností na Nejvyšší správní soud. Ten přiznal stížnosti ombudsmana odkladný účinek. Díky němu nesměl olomoucký magistrát až do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení. 

„Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je dobrá zpráva. Od začátku jsme v souvislosti s umístěním výškové budovy upozorňovali na současné porušení hned několika veřejných zájmů,“ řekl k dnešnímu rozsudku ombudsman Stanislav Křeček

Kromě zájmu na ochraně Městské památkové rezervace Olomouc a na zachování hodnot území města Olomouce, které chrání olomoucký územní plán, jde podle ombudsmana také o veřejný zájem na ochraně životního prostředí, a v neposlední řadě také o veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy.

Nejvyšší správní soud sdílí pohled ombudsmana na možnou podjatost úředníků: „V současné kauze naplňuje požadavek závažného veřejného zájmu žalobní tvrzení veřejného ochránce práv týkající se systémového rizika podjatosti rozhodujících úředníků. Tím je nepochybně ohrožen veřejný zájem na nestranném rozhodování orgánu státní správy, který lze považovat za dostatečně závažný k podání žaloby veřejným ochráncem práv,“ uvedl Nejvyšší správní soud v tiskové zprávě. A doplnil, že vidí souběh několika důvodů, pro které lze o nepodjatosti rozhodujícího orgánu pochybovat: „Předně se jedná o kontroverzi samotné stavby a medializaci její výstavby, která se s ní pojí, a zvýšenou „podezřívavost“ vyvolává zejména existence smlouvy o spolupráci mezi městem a investorem, která obsahuje ustanovení o právní odpovědnosti města za zmaření investičního záměru,“ uzavřel NSS.

Nejvyšší správní soud uložil olomouckému krajskému soudu, aby se zabýval důkazy předloženými ombudsmanem a posoudil, zda ve věci opravdu existovalo systémové riziko podjatosti úředníků olomouckého magistrátu. Pokud ano, postačovalo by to k prokázání, že ombudsman měl právo žalobu ve veřejném zájmu podat.