Od nejškodlivějších opatření jako je zastavení vyplácení dávek na ubytovny a do nevyhovujících bytů sice ministerstvo upustilo, i tak je ale návrh vysoce rizikový. V době rostoucích nájmů a absence státních politik bydlení může znamenat prohloubení už tak závažné bytové nouze v ČR.

„Objem vyplácených dávek v posledních letech vytrvale klesá, takový zákon není vůbec potřeba. Přinese minimální úspory a situaci lidí v nouzi jen zhorší. Obsahuje opatření, která jsou vysoce riskantní a mnohdy i nesmyslná,” hodnotí nejnovější verzi zákona o přídavku na bydlení z prosince 2019 ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

Jedním z příkladů nepromyšlených opatření je nový způsob výpočtu výše nové dávky na bydlení, která má nahradit obě stávající. Výše dávky se bude určovat na základě průměru 10 % nejnižších cen nájemného v dané obci. V některých obcích se přitom počítá s nájemným pouhé 3 Kč/m². A třeba v Liberci jde o 84 Kč/m², tržní nájem je přitom dvakrát vyšší. „Takové opatření může ohrozit cca 60 % současných příjemců příspěvku na bydlení. V době rekordně rostoucích nájmů si pohorší, strop dávek bude nižší než jejich nájemné,” upozorňuje Lesák.

Výplatu nového přídavku na bydlení chce ministerstvo podmínit pracovní aktivitou či školní docházkou dětí. Doba, na kterou by měla být výplata dávek v případě problémů zastavena, se navíc zvedá na 9 měsíců. „V posledních dnech vídáme v médiích případy matek s dětmi, které kvůli odebrání dávek na základě drobného pochybení málem skončily v bezdomovectví. Ministerstvo práce je sice označilo za nepřijatelné, reformou dávek bude ale vytvářet další a další,” říká Lenka Vojtíšková, mluvčí Platformy pro sociální bydlení.

Návrh navíc obcím umožní zastavit výplatu dávek lidem žijícím na jakékoliv ubytovně, aniž by obec měla povinnost nabídnout jim alternativu. Takové opatření by přitom mohlo být protiústavní, je obdobou tzv. bezdoplatkových zón, které nyní zkoumá Ústavní soud.

Nový zákon by snížil i dávky vyplácené do ubytoven a azylových domů – čtyřčlenná rodina by mohla přijít až o 4 000 Kč měsíčně. To by prakticky znemožnilo přechod rodin z ubytoven a azylových domů do standardního bydlení. Po nastěhování do bytu by rodina dostala pouze dávku odpovídající předchozímu ubytování, ne nájemnému v novém bytě. 

Předkládaný zákon dále navrhuje nové povinnosti pro Úřad práce, např. kontrolu vysvědčení všech žadatelů s dětmi školou povinnými, prověřování majetku, stavu bytu nebo kontroly počtu osob v domácnosti. Počítá se i s novým informačním systémem pro výplatu dávek. Na jeho vytvoření má však MPSV pouze pár měsíců mezi předpokládaným schválením a nabytím účinnosti zákona. „Není realistické, že ministerstvo stihne nový informační systém za tak krátkou dobu vytvořit. Vždyť dlouhodobě není schopno vyřešit ani aktuální nesrovnalosti v zakázce s externím dodavatelem,” podotýká Lesák.

„Požadujeme, aby ministerstvo od takto nebezpečného návrhu upustilo. Zvlášť když v předkládací zprávě samo přiznává, že příčina problémů leží jinde než v dávkovém systému. Je nutné zaměřit se na problémy jako nedostupnost bydlení, nedostatečné řešení exekuční pasti, podfinancování strukturálně postižených obcí nebo nedostatečná podpora sociální práce v těchto obcích. Ne destruktivním způsobem měnit dávkový systém a ohrozit tak bydlení stovek tisíc lidí v Česku,” říká předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.