Prezidenta Masaryka v Revolučním Národním shromáždění přivítal jeho předseda František Tomášek: „Pane presidente! Způsobem triumfálním, tak jako dosud ještě nikoho, vítal Vás na cestě Prahou český lid.“ F. Tomášek zdůraznil, že nikdo nebyl na pochybách, kdo se má stát prvním československým prezidentem, a vyzdvihl Masarykův velký podíl na vzniku samostatného státu.

T. G. Masaryk složil slib podle znění prozatímní ústavy: „President republiky slíbí před Národním shromážděním na svou čest a svědomí, že bude dbáti blaha republiky a lidu a šetřiti zákonů.“ Po složení slibu poslanci povstali, zazpívali hymnu, dlouze tleskali a volali „Nazdar!“. Více zde:

První návštěva prezidenta republiky v parlamentu si vyžádala důkladnou přípravu, včetně květinové výzdoby nebo občerstvení. Prezident si mohl pochutnat na obložených chlebíčcích, máslovém pečivu i čerstvém ovoci nebo ovocných šťávách. „President Masaryk zaujal po svém příchodu místo při podélné straně stolu, jemu po pravici usedl francouzský vyslanec ministr Simon, po levici generál Luigi Piccioni. Proti presidentu Masarykovi zasedl ministerský předseda Dr. Kramář, vedle něho pak plukovník anglické armády Sir Thomas Montgomery-Ominghame. Šesté místo vyhraženo předsedovi Národního shromáždění Tomáškovi jako hostiteli,“dočteme se v archivních materiálech, které zachycují přípravu slavnostního dne.

Novinář Ferdinand Peroutka v Budování státu o 21. prosinci 1918 a prezidentově programu poznamenal: „V Národním shromáždění složil slib. Podle výkladu, který vláda dala ústavě, nebyl oprávněn víc tam činiti.“ Na následující den tedy prezident Masaryk pozval poslance na Hrad, aby tam vyslechli jeho první poselství. V úvodu prezident shrnul svou činnost během první světové války. Vytýčil hlavní úkoly, které nový stát čekaly, ať už například v zemědělství, průmyslu, obchodu nebo školství. „Zákonodárné orgány musí vytvořit nové, novým poměrům odpovídající zákony,“ uvedl směrem k poslancům. Masaryk dále ocenil, že v parlamentu zasedají také ženy. „Všichni občané dobré vůle, bez rozdílu stran, náboženství a národnosti, mají dánu možnost vybudovati vzorný demokratický stát, jehož úkolem bude starati se o zájmy všeho svobodného samosprávného občanstva,“ pronesl také prezident Masaryk.

T. G. Masaryk byl prezidentem zvolen ještě třikrát – v letech 1920, 1927 a 1934. V té době už však Poslanecká sněmovna Národního shromáždění sídlila v prostorách Rudolfina. Se současnou budovou Poslanecké sněmovny ve Sněmovní ulici v Praze na Malé Straně jsou spojeny pouze první kroky mladého československého státu – stejně tak, jako první a další kroky mladé České republiky po roce 1993.

Na 21. prosinec 1918, den prvního prezidentského slibu T. G. Masaryka, vzpomíná ve svých zápiscích i tehdejší přednosta Válečné kuchyně pro zemské zaměstnance, která měla na starost i tzv. Buffet pro členy Národního shromáždění:

Při projednávání programu příjezdu presidenta Masaryka, který stanoven byl na sobotu 21. prosince 1918, bylo rozhodnuto, že ve sněmovně, kam president Masaryk pravděpodobně mezi 3. – 4. hodinou přijede, podáno bude jemu, jeho suitě a celé ministerské radě občerstvení. Provedením tohoto úkolu pověřena byla správa buffetu Národního shromáždění. Občerstvení mělo sestávati z čaje a různých zákusků; alkoholické nápoje byly z podávání vyloučeny.

V pracovně bývalého zemského maršálka zřízena byla z nejkrásnějších palem a květin, které mají zemské sady v Král. Oboře ve sklenících, zimní zahrada.

Uprostřed umístěn byl velký stůl skvěle prostřený pro 6 osob.

Veškeré prádlo, příbory i stříbro bylo úplně nové a propůjčil je restauratér Šlechta.

Uprostřed stolu umístěny dvě stříbrné mísy obkládaných chlebíčků, dále mísa různého máslového pečiva a mísa krásného ovoce, které dodal zemský pomologický ústav v Troji.

Kromě toho nalézaly se na stole broušené lahve různých ovocných šťáv a minerální vody, mísa jemného kompotu. Ku pořízení obložených chlebíčků použito bylo: šunky, 10 druhů nejjemnějších salámů, humrů, pečených bažantů, olejovek, másla, sýrů, salátů atd.

President Masaryk zaujal po svém příchodu místo při podélné straně stolu, jemu po pravici usedl francouzský velvyslanec ministr Simon, po levici generál Luigi Piccioni. Proti presidentu Masarykovi zasedl ministerský předseda Dr. Kramář, vedle něho pak plukovník anglické armády Sir Thomas Montgoméry-Ominghame. Šesté místo vyhraženo předsedovi Národního shromáždění Tomáškovi jako hostiteli.

V sousední místnosti, bývalé to zasedací síni zemského výboru Království Českého, rovněž bohatě zelení vyzdobené, prostřeno bylo pro celou ministerskou radu a funkcionáře, doprovázející jednotlivé ministry.

I zde podáván byl čaj a stejné zákusky jako presidentu republiky. V jiné místnosti hoštěna byla deputace moravských Slováků rodného kraje Masarykova, sestávající z 32 děvčat a šohajů v malebných krojích z Kyjova a Hodonína, kteří na Wilsonově nádraží podali presidentu Masarykovi dle starého národního zvyku chléb a sůl.

O 4. hodině odpolední skončeno podávání občerstvení a president Masaryk odebral se do zasedací síně, aby složil slib.

V archivu Poslanecké sněmovny se našel i jídelní lístek pro poslance z tohoto slavného dne: