Prezidenta Masaryka v Revolučním Národním shromáždění přivítal jeho předseda František Tomášek: „Pane presidente! Způsobem triumfálním, tak jako dosud ještě nikoho, vítal Vás na cestě Prahou český lid.“ F. Tomášek zdůraznil, že nikdo nebyl na pochybách, kdo se má stát prvním československým prezidentem, a vyzdvihl Masarykův velký podíl na vzniku samostatného státu.

T. G. Masaryk složil slib podle znění prozatímní ústavy: „President republiky slíbí před Národním shromážděním na svou čest a svědomí, že bude dbáti blaha republiky a lidu a šetřiti zákonů.“ Po složení slibu poslanci povstali, zazpívali hymnu, dlouze tleskali a volali „Nazdar!“. Více zde:

První návštěva prezidenta republiky v parlamentu si vyžádala důkladnou přípravu, včetně květinové výzdoby nebo občerstvení. Prezident si mohl pochutnat na obložených chlebíčcích, máslovém pečivu i čerstvém ovoci nebo ovocných šťávách. „President Masaryk zaujal po svém příchodu místo při podélné straně stolu, jemu po pravici usedl francouzský vyslanec ministr Simon, po levici generál Luigi Piccioni. Proti presidentu Masarykovi zasedl ministerský předseda Dr. Kramář, vedle něho pak plukovník anglické armády Sir Thomas Montgomery-Ominghame. Šesté místo vyhraženo předsedovi Národního shromáždění Tomáškovi jako hostiteli,“dočteme se v archivních materiálech, které zachycují přípravu slavnostního dne.

Novinář Ferdinand Peroutka v Budování státu o 21. prosinci 1918 a prezidentově programu poznamenal: „V Národním shromáždění složil slib. Podle výkladu, který vláda dala ústavě, nebyl oprávněn víc tam činiti.“ Na následující den tedy prezident Masaryk pozval poslance na Hrad, aby tam vyslechli jeho první poselství. V úvodu prezident shrnul svou činnost během první světové války. Vytýčil hlavní úkoly, které nový stát čekaly, ať už například v zemědělství, průmyslu, obchodu nebo školství. „Zákonodárné orgány musí vytvořit nové, novým poměrům odpovídající zákony,“ uvedl směrem k poslancům. Masaryk dále ocenil, že v parlamentu zasedají také ženy. „Všichni občané dobré vůle, bez rozdílu stran, náboženství a národnosti, mají dánu možnost vybudovati vzorný demokratický stát, jehož úkolem bude starati se o zájmy všeho svobodného samosprávného občanstva,“ pronesl také prezident Masaryk.

T. G. Masaryk byl prezidentem zvolen ještě třikrát – v letech 1920, 1927 a 1934. V té době už však Poslanecká sněmovna Národního shromáždění sídlila v prostorách Rudolfina. Se současnou budovou Poslanecké sněmovny ve Sněmovní ulici v Praze na Malé Straně jsou spojeny pouze první kroky mladého československého státu – stejně tak, jako první a další kroky mladé České republiky po roce 1993.