Dle „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“, schválené vládním usnesením č. 382 ze dne 19. 4. 2000 se počítá, jako se základním a neopominutelným opatřením v ochraně před povodněmi, s omezováním ekonomické aktivity v záplavových územích namísto snahy chránit tato území před povodněmi za každou cenu. Základním krokem pro tento postup je vymezení aktivní zóny záplavového území s rozdílným způsobem možného využití a to zejména s ohledem na ochranu majetku, zdraví a života občanů.

Povodí Moravy, s.p. Brno, útvar hydroinformatiky a geodetických informací zpracoval v roce 2020/2021 záplavové území včetně návrhu aktivní zóny na toku Pracký potok.

Toto záplavové území včetně aktivní zóny bude předloženo po projednání s dotčenými obcemi příslušnému vodoprávnímu úřadu, tedy Odboru životního prostředí ORP Šlapanice ke stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny. Záplavové území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.

Záplavové území a aktivní zóna toku Pracký potok (km 0,000 – 2,959) správce Povodí Moravy, s.p.) bylo zpracováno od soutoku s významným vodním tokem Říčkou po hospodářský most (propustek DN 1000) v ř.km 2,946.

Na toku Prackého potoka bylo provedeno podrobné geodetické zaměření koryta, objektů na toku a přilehlé inundace. Následně byl sestaven matematický model a provedeny hydrotechnické výpočty neustáleného proudění vody v korytě a inundaci, včetně zahrnutí přítoků. Návrh záplavového území a aktivní zóny je zpracován dle Vyhlášky č. 79/2018 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. Výpočet je proveden na platných hydrologických údajích, které poskytuje Český hydrometeorologický ústav.

Navrhovaným záplavovým územím je dotčeno katastrální území Prace, Ponětovice a Kobylnice u Brna.

Přílohy:
A.1 ZDE
A.Z.1 ZDE

Návrh aktivní zóny záplavového území jsme provedli v souladu s vyhláškou 79/2018 Sb. „Vyhláška o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace“, která nabyla účinnost 1. června 2018.

Podle ustanovení Vyhlášky 79/2018 Sb. §6 aktivní zóna záplavového území zahrnuje plochy:

• vlastního koryta toku v šířce břehových hran a souvisejících přítoků, kanálů
• území vymezené liniovými stavbami na ochranu před povodněmi
• plochy vymezené jako vysoké povodňové ohrožení
• plochy vymezené jako střední povodňové ohrožení pokud v jeho ploše jsou hloubky >1,5 m, nebo rychlosti >1,5 m/s a nebo součin hloubky a rychlosti >0,75 m2/s.

V souladu s Vyhláškou 79/2018 Sb. §6 odst. 3 jsme do aktivní zóny nezahrnuli izolované plochy vysokého a středného ohrožení.

Vymezení záplavového území a aktivní zóny je významným regulačním faktorem v procesu územního plánování, protože upozorňuje potenciální investory na rizika při povodních i na nezbytné vyvolané investice na protipovodňová a kompenzační opatření v případě realizace nových staveb v tomto území.

Plochy stávajících staveb a novostaveb, které doposud nejsou zachyceny v mapovém podkladu a stavby, na které bylo vydáno územní rozhodnutí před termínem stanovení aktivní zóny záplavového území, jsou považovány za území mimo aktivní zónu.

Omezení v aktivní zóně záplavového území:

V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb.,nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

V aktivní zóně je dále zakázáno
     a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
     b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
     c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
     d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

Nevhodná stavební činnost prováděná v aktivní zóně záplavového území má přímý vliv na změnu odtokových poměrů v širším území. Proto jakékoliv stavby realizované v aktivní zóně jsou nejen přímo ohroženy vlastní povodní, ale jako takové jsou přímým nebezpečím pro ostatní části záplavového území z důvodu změny proudění a významného vlivu zpětného vzdutí. V podstatě se jedná o území, které by mělo být výhradně určeno pro převádění povodňových průtoků.

Vymezení aktivních zón se tedy stává velmi účinným preventivním nástrojem pro snížení povodňových škod.

Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je závazným podkladem pro územní plánování v území a musí být zahrnuto do jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace – zejména do grafických částí a výkresů řešících limity využití území, v souladu s platnou vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je i výchozím podkladem pro vyjadřovací činnost správce toku.

Kontakt na zpracovatele záplavového území a aktivních zón:
Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11, 602 00 Brno
Útvar hydroinformatiky a geodetických informací
Vedoucí útvaru:
Ing. Iva Jelínková, tel. 541 637 393, e-mail: jelinkovai@pmo.cz.
Vypracovali:
Ing. Jindřich Řezník, tel. 541 637 372, e-mail: reznik@pmo.cz
Ing. Veronika Šimečková, tel: 541 637 257, e-mail: simeckova@pmo.cz