Povodí Moravy: Návrh záplavového území a aktivních zón toku Bystřička (do Moštěnky)

02.10.2021 15:40 | Tisková zpráva

Pro lepší a účelnější zvládání povodní a omezení ztrát na lidských životech, zdraví a majetku a následné strategické rozhodování o realizaci a rozsahu opatření k ochraně před povodněmi je nezbytné znát rozsah potenciálně ohroženého území, tedy rozsah záplavového území, včetně aktivních zón záplavového území.

Povodí Moravy: Návrh záplavového území a aktivních zón toku Bystřička (do Moštěnky)
Foto: Povodí Moravy
Popisek: Povodí Moravy

Dle „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“, schválené vládním usnesením č. 382 ze dne 19. 4. 2000 se počítá, jako se základním a neopominutelným opatřením v ochraně před povodněmi, s omezováním ekonomické aktivity v záplavových území namísto snahy chránit tato území před povodněmi za každou cenu. Základním krokem pro tento postup je vymezení aktivní zóny záplavového území s rozdílným způsobem možného využití a to zejména s ohledem na ochranu majetku, zdraví a života občanů.

Povodí Moravy, s.p. Brno, útvar hydroinformatiky a geodetických informací zpracoval v roce 2021 záplavové území včetně návrhu aktivních zón na toku Bystřička km 0,000 -12,600.

ZU Bystřička A1
ZU Bystřička A2
ZU Rychlovský A2R
AZZU Bystřička AZ1
AZZU Bystřička AZ2
AZZU Rychlovský AZ2R

Toto záplavové území včetně aktivních zón bude předloženo po projednání s dotčenými obcemi příslušnému vodoprávnímu úřadu, Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje a Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje ke stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.

Záplavové území a aktivní zóna toku Bystřička (km 0,000 – 12,600 - správce Povodí Moravy, s.p.) byl zpracován v úseku od soutoku s tokem Moštěnka po silniční most Chvalčov.

Součástí záplavového území je Rychlovský potok (km 0,000 – 2,167 – správce Lesy ČR, s.p.) byl zpracován od soutoku s Bystřičkou po výtok ze zatrubnění v km 2,167 DN800 v obci Bystřice pod Hostýnem.

Na toku Bystřička a Rychlovském potoce bylo provedeno podrobné geodetické zaměření koryta, objektů na toku a přilehlé inundace. Následně byl sestaven matematický model a provedeny hydrotechnické výpočty neustáleného proudění vody v korytě a inundaci, včetně zahrnutí přítoků. Návrh záplavového území a aktivní zóny je zpracován dle Vyhlášky č. 79/2018 Sb.,. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. Výpočet je proveden na platných hydrologických údajích, které poskytuje Český hydrometeorologický ústav.

Navrhovaným záplavovým územím je dotčeno katastrální území Dřevohostice, Lipová u Přerova, Křtomil, Rychlov u Bystřice pod Hostýnem, Bystřice pod Hostýnem, Chvalčova Lhota a Chvalčov.

Návrh aktivní zóny záplavového území jsme provedli v souladu s vyhláškou 79/2018 Sb. „Vyhláška o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace“, která nabyla účinnost 1. června 2018.

Podle ustanovení Vyhlášky 79/2018 Sb. §6 aktivní zóna záplavového území zahrnuje plochy:

  • vlastního koryta toku v šířce břehových hran a souvisejících přítoků, kanálů
  • území vymezené liniovými stavbami na ochranu před povodněmi
  • plochy vymezené jako vysoké povodňové ohrožení
  • plochy vymezené jako střední povodňové ohrožení pokud v jeho ploše jsou hloubky >1,5 m, nebo rychlosti >1,5 m/s a nebo součin hloubky a rychlosti >0,75 m2/s.

V souladu s Vyhláškou 79/2018 Sb. §6 odst. 3 jsme do aktivní zóny nezahrnuli izolované plochy vysokého a středného ohrožení.

Vymezení záplavového území a aktivní zóny je významným regulačním faktorem v procesu územního plánování, protože upozorňuje potenciální investory na rizika při povodních i na nezbytné vyvolané investice na protipovodňová a kompenzační opatření v případě realizace nových staveb v tomto území.

Plochy stávajících staveb a novostaveb, které doposud nejsou zachyceny v mapovém podkladu a stavby na které bylo vydáno územní rozhodnutí před termínem stanovení aktivní zóny záplavového území, jsou považovány za území mimo aktivní zónu.

Omezení v aktivní zóně záplavového území

V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb.,nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

V aktivní zóně je dále zakázáno
       a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
       b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
       c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
       d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení; to neplatí pro zřizování táborů sestávajících pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.

Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

Nevhodná stavební činnost prováděná v aktivní zóně záplavového území má přímý vliv na změnu odtokových poměrů v širším území. Proto jakékoliv stavby realizované v aktivní zóně jsou nejen přímo ohroženy vlastní povodní, ale jako takové jsou přímým nebezpečím pro ostatní části záplavového území z důvodu změny proudění a významného vlivu zpětného vzdutí. V podstatě se jedná o území, které by mělo být výhradně určeno pro převádění povodňových průtoků.

Vymezení aktivních zón se tedy stává velmi účinným preventivním nástrojem pro snížení povodňových škod. Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je závazným podkladem pro územní plánování v území a musí být zahrnuto do jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace – zejména do grafických částí a výkresů řešících limity využití území, v souladu s platnou vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je i výchozím podkladem pro vyjadřovací činnost správce toku.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ prodává svá polská uhelná aktiva investiční společnosti ResInvest Group

10:22 ČEZ prodává svá polská uhelná aktiva investiční společnosti ResInvest Group

Na základě kompetitivního aukčního procesu, který byl zahájen 26. března 2024, podepsala Skupina ČEZ…