Nyní společně s vodárenskými nádržemi Kružberk a Slezská Harta na řece Moravici a Morávka na řece Morávce zásobuje převážnou část regionu pitnou vodou. Současně slouží k povodňové ochraně měst podél řeky Ostravice na délce 45km od profilu nádrže až po Ostravu. Kvalita vody, akumulovaná v nádrži zde v horském prostředí Moravskoslezských Beskyd, je velmi dobré kvality.

„Toto významné vodní dílo je součástí Vodohospodářské soustavy povodí Odry. Vodní díla mezi sebou spolupracují a plní funkce zásobení pitnou i provozní vodou, zabezpečují zůstatkové průtoky v tocích v době sucha a povodňovou ochranu. Dále pak ovlivňují jakost vody v tocích pod nimi a v neposlední řadě vyrábějí elektrickou energii. Některé nádrže slouží i k rekreaci“, řekl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Pagáč. 

V období 2015 až 2018 byla na vodním díle Šance úspěšně provedena rozsáhlá rekonstrukce, po které je možné profilem přehrady převést i extrémní povodeň s dobou opakování 10 000 let. Stavební činnost představovala široký okruh prací, zaměřených na zvýšení kapacity objektů pro převádění povodní, na zvýšení koruny a stability hráze a těsnění jejího podloží, na monitoring veličin nutných pro provoz i vyhodnocení stavu vodního díla. Významnou částí byly masivní zemní práce na sesuvu Řečica vedoucí ke zvýšení jeho stability.

„Pracovat jako hrázný na vodním díle je mnohdy celoživotní poslání, o tom svědčí fakt, že za celou dobu provozu se na díle vystřídali jen čtyři vedoucí hrázní“, konstatoval ředitel závodu Frýdek-Místek, Dalibor Kratochvíl.

Záměr na výstavbu přehrady Šance vznikl před více než 100 lety. První úvahy o výstavbě přehrady v Beskydech jsou spojeny s řešením problémů Ostravy se zásobováním pitnou vodou na přelomu 19. a 20. století. Přehrada tehdy měla zásobovat skupinový vodovod pro oblast od Místku po Bohumín.  Dalším impulsem byly katastrofální povodně v letech 1902 – 1903. Cílem vlastní výstavby vodního díla o téměř 60 let později byla skutečně potřeba pokrýt narůstající nároky na pitnou vodu na rozvíjejícím se Ostravsku. V letech 1964 až 1969 tak byla vybudována údolní nádrž v té době s nejvyšší sypanou hrází v republice. V současnosti VD Šance figuruje na třetím místě za novějšími přehradami Dalešice na řece Jihlavě a Slezská Harta na Moravici.

Jakost vody v nádrži vždy velmi úzce souvisí s jakostí vody, která ji napájí. Ta je zase závislá na činnostech, které probíhají v povodí nad nádrží. Tím, že v povodí Šanců nejsou žádná významná lidská sídla, ani průmyslové, tedy bodové zdroje znečištění, je kvalita vody beskydských přítoků velice vysoká. Monitoring kvality vody v nádrži probíhá každoročně v období měsíců dubna až září na předem stanovených místech.

Význam vodního díla za povodní se ukázal v letech 1972, 1985 a především v roce 1996, 1997 a 2010, kdy dílo umožnilo výrazně snížit maximální průtok v Ostravici a zamezit tak zejména zatopení částí měst Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek a Ostrava.

Technické údaje o nádrži
Výška hráze nade dnem údolí: 63,5 m
Délka koruny hráze: 342,25 m
Typ hráze: kamenitá se šikmým hlinitým těsněním
Odběrné zařízení:  mokrá odběrná věž, 5 etážových odběrů
Celkový objem nádrže: 56,4 mil. m3
Zatopená plocha: 306 ha
Plocha povodí: 146,61 km2

Název Šance je odvozen od bývalé železniční zastávky Šance na zrušené trati Ostravice-Bílá. Zastávka byla zase pojmenována po historickém opevnění, tak zvaných „šancích“, které se zde dříve nacházely.

Vedoucí hrázní na VD Šance:
Pavel Šipula (1969 – 1983), patří mezi pamětníky celé výstavby od roku 1964
Marie Tomečková (1984 – 2002)
Milan Katauer (2003 -2017)
Petr Konečný (2017 – dosud)