„Vloni jsem v jednom rozhovoru řekl, že práce svářeče v Pražské strojírně nikdy nepůjdou robotizovat. Ve společnosti Cloos, která vyrábí svařovací roboty, to vzali jako výzvu. Ozvali se nám a společně jsme nakonec našli způsob, jak robotizovat alespoň jedno pracoviště v naší továrně,“ říká Robert Masarovič, předseda představenstva a generální ředitel Pražské strojírny a. s.

Od září letošního roku tak bude robotické pracoviště německé firmy Cloos v Pražské strojírně svařovat skříně výhybkových systémů, ve kterých je uložen mechanismus přestavování výhybky. Dále také skříňky topení, což jsou ocelové krabice chránící zapojení topného tělesa zabraňujícího zamrznutí výhybek. A nakonec skříně odvodnění, což jsou svařované vany používané k odvodu vody z tramvajových tratí.

„Jediný robot udělá za čtyři měsíce celoroční práci čtyř svářečů. Za hodinu a dvacet minut udělá práci, kterou by svářeč dělal deset a půl hodiny,“ pokračuje Robert Masarovič. Svářeči se ale podle něj o práci bát nemusí. Tato profese je dlouhodobě nedostatková a lidé, kteří dosud svařovali skříně, budou převedeni na jiná pracoviště.

Svařovací robot, který je nasazen v Pražské strojírně, musel projít několika náročnými úpravami. Nejtěžší bylo vyřešit polohování různých typů svařenců a navržení speciálního upínacího stolu připevněného k přírubě polohovadla. Dalším krokem v robotizaci výroby v Pražské strojírně bude společný vývoj svařování konstrukcí, na kterém chce továrna spolupracovat se společností Cloos.

„V prvním kole chceme společně vyvinout robota na svařování srdcovek. Vývoj plánujeme na dva roky a budeme do něj investovat dva milióny korun. Pokud se nám takového robota podaří vyvinout, byli bychom první na světě. Úspory a urychlení práce by byly obrovské,“ uzavírá ředitel Pražské strojírny.