Jako první si vedení Akademie věd prohlédlo Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského v pražském Ládví, který má v názvu skvělého vědce a nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského. S jeho odkazem se návštěvník setká už ve vstupní hale: mají tam nejenom bronzovou pamětní desku, ale i vystavený první polarograf, který Heyrovský zkonstruoval s japonským vědcem Šikatou.
Ředitel ústavu Martin Hof (vlevo) a širší vedení pracoviště
Ve stopách Heyrovského
„Základní filozofie ústavu je navazovat na to, o co usiloval i Jaroslav Heyrovský. A to vybudovat tady přátelskou, mezinárodní atmosféru, v níž vědci spolupracují a vzájemně se respektují,“ řekl ředitel Martin Hof, rodák z německého Friedbergu, který v Česku působí již více než dvacet let. I když sám vládne takřka dokonalou češtinou, komunikačním jazykem ústavu je angličtina – v tomto jazyce se také výhradně vedla diskuze s vedením Akademie. Ředitel zdůraznil dlouhodobou snahu lákat do ústavu mladé vědecké pracovníky, konkrétně vedoucí dvou z deseti oddělení jsou mladší pětatřiceti let. Zmínil přitom i nevyhovující stav budovy, která vznikla v polovině 80. let. „Stavěli ji tehdy vězni, kteří tady zanechali řadu problémů – na záchodech tu byly třeba původně zazděné odpady. Paradoxně se tak budova nachází v horším stavu, než historicky starší stavby,“ říká zástupce ředitele pro vědu Patrik Španěl.
Na návštěvě doprovázela vedení Akademie i členka Akademické rady, chemička Jana Bludská (dole vpravo)
Nemoc podle dechu
Španělův tým se již od 90. let věnuje projektu, kdy se vědci snaží pomocí analýzy dechu určovat některá závažná vnitřní onemocnění. Nyní se jim podařilo otestovat diagnostický přístroj, který na základě dechové zkoušky pozná příznaky chronického zánětu trávicího ústrojí, takzvané Crohnovy nemoci. Dech nemocných totiž obsahuje zvýšené množství pentanu a jiných organických látek. Vědci z ústavu obdobnou diagnostiku zkoušejí i s cystickou fibrózou a nádorovými onemocněními, to je však zatím ve vývojovém stádiu.
V rámci prohlídky laboratoří se pak vedení Akademie seznamovalo s dalšími úspěšnými oblastmi výzkumu, jako je například výroba katalyzátorů na bázi zeolitu a odstraňování oxidů dusíku z průmyslového znečištění nebo produkce vysokonapěťových snímačů, které by pracovaly s jiným plynem než je fluorid sírový (SF6). Jde o nejstabilnější ze všech plynů, který má výborné izolační vlastnosti, ale zároveň patří mezi nebezpečné skleníkové plyny. Jenom za posledních šestnáct let se jeho koncentrace v atmosféře téměř zdvojnásobila. „Pro ovzduší je mnohem škodlivější než oxid uhličitý,“ říká Juraj Fedor, nositel Purkyňova stipendia, který vedení Akademie věd představil unikátní aparaturu, kterou si sestavil a přivezl ze Švýcarska.
Nositel Purkyňova stipendia Juraj Fedor ukazuje vedení AV ČR experiment s fluoridem sírovým
Špičkové pracoviště v polích
Dalším navštíveným pracovištěm byl Biotechnologický ústav, který již druhým rokem sídlí v moderních prostorách ve Vestci u Prahy. Ty jsou součástí centra BIOCEV, což je společný projekt šesti akademických pracovišť a dvou fakult Univerzity Karlovy v oblasti biotechnologií a biomedicíny, financovaný z evropských peněz.
Biotechnologický ústav je součástí centra BIOCEV a má moderní vybavení
„Jsme tady v polích, ale zato máme vynikající pracovní podmínky a skvělé vybavení. Předtím v Krči jsme se museli čím dál více uskrovňovat,“ uvedla ředitelka Jana Pěknicová s narážkou na začátky ústavu v krčském areálu. „S přestěhováním jsme dostali mimořádnou šanci, a teď je na nás tu šanci využít,“ dodala.
Technická šarže
Biotechnologický ústav patří mezi jeden z nejmladších v rámci akademické soustavy, funguje od roku 2008 a jeho „mládí“ se odráží i na struktuře zaměstnanců - téměř tři čtvrtiny z celkem 158 pracovníků jsou mladší čtyřiceti let a čtvrtina jsou cizinci.
Ústav se cíleně zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum, a to jak v oblasti terapie a diagnostiky, tak v oblasti strukturní biologie a proteinového inženýrství. Například v laboratoři molekulární patogenetiky analyzuje Gabriela Pavlínková molekulární mechanismy spojené s cukrovkou I. a II. typu, vývojové biologii a kmenovým buňkám se věnuje laboratoř česko-švédského vědce Mikaela Kubisty, která je ve svém oboru jedna z nejlepších v Evropě.
Česko-švédský vědec Mikael Kubista, proti němu stojí ředitelka Biotechnologického ústavu Jana Pěknicová
V laboratoři molekulární terapie a Servisní technologické laboratoři si pak předsedkyně Eva Zažímalová s místopředsedou Zdeňkem Havlasem mohli na vlastní oči prohlédnout „technickou šarži“ látky s protirakovinnými účinky, která prošla preklinickým testováním na zvířatech a nyní je již připravena k použití na klinickém pracovišti. Laboratoř vede zřejmě nejvýraznější tvář ústavu Jiří Neužil, který současně působí i na Griffith University v australském Southportu.
Chemie a obrazy
Poslední zastávkou hektického týdne byl Ústav anorganické chemie, který se nachází v povltavské obci Řež. V areálu panují mimořádná bezpečnostní opatření, protože se zde nachází jaderný reaktor, který patří sousednímu ÚJV Řež, a.s.
Laboratoř materiálové chemie představuje Petra Ecorchard, naproti ní stojí Kamil Lang pověřený vedením ústavu
„Anorganická chemie se dnes převtělila do mnoha směrů, jako je biologie, medicína, katalýza, využití nanomateriálů nebo uchování kulturního dědictví,“ řekl Kamil Lang, dočasně pověřený řízením ústavu. Koncepce ústavu je založena na vývoji luminiscenčních anorganických molekul a materiálů, bórových sloučenin a materiálů pro životní prostředí. Například některé luminiscenční molekuly jsou vyvíjeny pro fotodynamickou léčbu rakoviny. S chemií se však člověk potkává i na místech, kde by ji nečekal – například v kunsthistorii. „Historici často nemají ponětí o změnách, kterými prochází starý obraz. Naším klíčem je chemická analýza užitečná pro restaurátory, chemiky i historiky umění,“ říká David Hradil, který spolupracuje s Akademií výtvarných umění. Zdejší vědci také dokážou chemickou analýzou sedimentů Mostecké uhelné pánve vyčíst například i to, jaké bylo klima před 17 miliony let.
Chytré nátěry i tkaniny
Z vědeckého výzkumu však těží i výrobci barev, stavební průmysl nebo armáda. Ze spolupráce vědců z Ústavu anorganické chemie a aplikační sféry například vzešel „chytrý nátěr“ BALCLEAN, který v reakci se světlem čistí, dezinfikuje a fasády chrání před růstem řas a plísní.
Jednou z výrazných osobností ústavu je i britský vědec a popularizátor Michael Londesborough (vpravo)
Coby ochranu polních nemocnic by armáda ráda využila nehořlavý, netoxický a částečně neprůstřelný stínicí materiál, který v ústavu vyvíjí Zbyněk Černý. Další možnou spolupráci s vojenským průmyslem otevírá vývoj „chytrých tkanin“. Oblečení z nich připravené totiž dokáže nejen absorbovat, ale i rozložit bojové chemické látky jako yperit. Úspěchy má také tým britského vědce Michaela Londesborougha, který se zabývá výzkumem nové generace příměsí do borových klastrů. Ty se díky své luminiscenci využívají v laserových materiálech. Londesborough přitom dokáže anorganickou chemii vysvětlit laikům i v češtině, dělá to například v televizním pořadu PORT.
Dárek pro předsedkyni Evu Zažímalovou
Předsedkyně Akademie věd si z návštěvy odnesla i jeden neotřelý dárek: figurku Věstonické venuše vytištěnou technikou 3D tisku z materiálů vyvinutých Zbyňkem Černým.
Připravily: Alice Horáčková, Vladimíra Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Květoslava Stejskalová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Alice Horáčková, Vladimíra Coufalová, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva