Premiér s eurokomisařkou probral aktuální vývoj v otázce brexitu. Konkrétně mluvili o tom, že po odchodu Spojeného Království z Evropské Unie poroste význam vnitřního trhu EU, který bude nutné posílit jak v klasické, tak i v digitální rovině. Andrej Babiš se s Margrethe Vestagerovou shodl na tom, že je v zájmu členských států, aby brexit proběhl na základě vzájemné dohody s Velkou Británií. Podle výsledku jednání je zároveň třeba odstraňovat bariéry, které Evropě brání v posílení konkurenceschopnosti.

Hovořili také o obecné úpravě veřejné podpory, odložené na rok 2022. Jednalo se celkem o čtyři dílčí témata, konkrétně o tzv. princip „small on small“ a „big on big“, který upravuje případné sankce dle velikosti subjektů. Druhým dílčím tématem byla změna pravidel veřejné podpory v rámci financování z Víceletého finančního rámce. Ta má upravovat kofinancování ESI fondů členskými státy. Podle nových pravidel by se evropské prostředky neposkytovaly prostřednictvím národních rozpočtů, ale přímo z příslušné kapitoly rozpočtu Evropské komise. Další dílčí téma se zabývá analýzou vhodnosti stávajících předpisů. Posledním tématem veřejné podpory byla internacionalizace. Cílem je snaha o sladění a aplikaci veřejného rámce evropské podpory tak, aby nebyly evropské subjekty v nevýhodě oproti světové konkurenci.

Dalším tématem schůzky byl prodej společnosti ArcelorMittal Ostrava. Předseda vlády s eurokomisařkou hovořil o prodeji ostravské huti společnosti Liberty House. Premiér již v září roku 2018 v dopise předsedovi Evropské komise Junckerovi a komisařce Vestagerové zdůraznil v souvislosti s prodejem huti význam zachování výroby a zaměstnanosti. Andrej Babiš také zaslal Margrethe Vestagerové nejzávažnější problémy, které se prodeje firmě Liberty House týkají. Konkrétně se jedná o absenci investičního plánu a plánované transakce s emisními povolenkami. Proti prodeji se již dříve vyjádřily i odbory.

Podpora širokopásmového přístupu k internetu v České republice byla dalším tématem diskuze. Hovořili o podpoře budování tzv. next generation access (NGA) v bílých oblastech. Česká republika v současné době plánuje vyhlásit II. výzvu na budování NGA. Ta se týká řídce osídleného území, pokrývajícího zhruba 10 % ČR. Zároveň byl připraven akční plán, který má umožnit poskytování zvýhodněných úvěrů podnikatelům budujícím NGA sítě, poskytování voucherů na připojení ke službám vysokorychlostního internetu, či tvorbu digitálních technických map, zaměřených na liniovou infrastrukturu. Ta by měla ulehčit plánování a výstavbu komunikačních sítí.