Jak funguje mezinárodní výměna orgánů, co je obsahem a hlavním cílem projektu FOEDUS, jaké novinky v oblasti podpory transplantační medicíny se chystají pro rok 2016, jsme se ptali prof. MUDr. Miloše Adamce, CSc., ředitele Koordinačního střediska transplantací (KST).

KST je členem řady mezinárodních projektů na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti výměny orgánů. Jedním z nich je například i program FOEDUS, o jaký program se jedná a co je jeho hlavním posláním?

Mezinárodní program výměny orgánů FOEDUS pomáhá zvýšit šanci českým pacientům, že jim bude nalezen vhodný orgán pro transplantaci v zahraničí. Tato spolupráce je samozřejmě oboustranná. Orgány, které aktuálně nenajdou uplatnění v ČR, mohou pomoct pacientům mimo republiku. Stanoveným hlavním cílem je pomocí analýzy současných logistických, technických, právních a organizačních bariér najít společnou metodologii pro mezinárodní výměnu orgánů, vytvořit a odzkoušet způsob, jakým o dárcovství a mezinárodní výměně orgánů informovat veřejnost, proškolit specialisty, jak o tomto tématu s veřejností hovořit a vytvořit formulář doplněný o nutné informace o zdraví pacienta, který urychlí proces výběru a posouzení vhodných dárců a orgánů. Odstartoval v květnu roku 2013 pod vedením italského transplantačního centra, naplánován je na období 3 let a na začátku se do něj zapojilo 25 zemí včetně České republiky.

V letošním roce tedy vrcholí práce na tomto mezinárodním projektu. Co se za dobu jeho trvání podařilo, co se změnilo a jaký byl úkol České republiky?

V současné době projekt sdružuje 17 evropských zemí, jeho cíl zůstal po celou dobu nezměněn, a to usnadnění mezinárodní spolupráce v oblasti transplantační medicíny. Česká republika v tomto projektu zastřešuje zcela zásadní oblast. Čeští specialisté s pomocí informačních technologů navrhli, vyvinuli a uvedli do rutinního provozu mezinárodní informační platformu, která prostřednictvím Internetu a mobilních zařízení umožňuje velmi rychlou výměnu informací o požadavcích nebo nabídkách orgánů k transplantaci v rámci Evropy. Doposud totiž komunikace o výměně orgánů v evropských zemích probíhala pouze pomocí telefonu a faxu, což bylo časově náročné a často nedostačující pro včasné nalezení vhodného příjemce orgánu v zahraničí. Od června 2015 je tato webová a mobilní aplikace Foedus-eoeo rutinně používána – za necelé dva měsíce provozu bylo prostřednictvím systému zadáno celkem 30 nabídek a 40 poptávek orgánů směřovaných na celou oblast Evropy. Z těchto 30 nabídek byly jinou zemí akceptovány a následně transplantovány 4 orgány. Ledvina dvouletého italského chlapce tak zachránila dětský život ve Španělsku. Španělsko bylo také úspěšným příjemcem dětských jater a tenkého střeva z Francie, zatímco francouzské srdce bylo úspěšně převezeno a transplantováno v Itálii. Systém vytvořený českými specialisty pracuje spolehlivě a pacientům reálně zvyšuje šance na úspěšnou transplantaci.

Jedná se o první takový projekt na poli transplantace?

Program ve svém počátku vycházel z již existující platformy COORENOR, která byla mimo jiné doplněna například o standardizované dárcovské formuláře a rychlejší přenos informací. V rámci této platformy vznikl již v roce 2012 internetový portál mezinárodní výměny orgánů, který vytvořilo Koordinační středisko transplantací. Prostřednictvím tohoto portálu jsou uveřejňovány nabídky orgánů, tzv. přebytečných. Jedná se o orgány, pro které nelze v zemi původu a v daný moment najít vhodného příjemce. V rámci portálu se zveřejňují také akutní poptávky po orgánech pro pacienty, kteří potřebují transplantaci v řádu několika málo dnů.

Kolik výměn orgánů se díky programu FOEDUS uskutečnilo?

V rámci tohoto programu bylo od letošního června doposud podáno 81 nabídek na výměnu orgánů. Z tohoto počtu bylo celkem 12 orgánů skutečně transplantováno pacientům. Za Českou republiku mohu uvést úspěšné nabídnutí orgánu pro mezinárodní výměnu z minulého roku, kdy srdce tříleté dívenky z České republiky zachránilo život ročnímu italskému děvčátku. Loni jsme takto exportovali šest orgánů. Ale jedná se spíše o výjimečné případy, že se nenajde vhodný český pacient, u kterého by se orgány uplatnily. Až poté dochází k jejich nabídnutí v různých mezinárodních programech do zahraničí.

Objevují se nějaké překážky v souvislosti s mezinárodní výměnou orgánů?

Ano, jedná se především o legislativní a finanční obtíže spojené s proplácením. Nejúspěšnější systém spolupráce máme zatím nastaven se Slovenskem, takže když se pro orgán nenalezne vhodný příjemce u nás, tak se nabídne na Slovensko, tento postup je realizován také opačně. Rádi bychom do budoucna takto spolupracovali i s některými většími celky, kde v současné chvíli narážíme na rozdíly v organizaci a financování programů. Aby to bylo možné, musíme zapracovat a srovnat naše centra s těmi západními, a to jak po stránce odborné, ale také z hlediska vybavení. Musíme být schopni nabídnout západním kolegům, kteří k nám přijedou odebírat nebo transplantovat orgány, obdobné podmínky pro práci jako v jejich domovské nemocnici.

Ministerstvo zdravotnictví chystá novelu úhradové vyhlášky na příští rok, kde mimo jiné přibude také nový kód pro nemocnice spolupracující při transplantacích orgánů. O jakou úpravu se jedná a jaký by měla mít dopad na transplantační program?

Součástí vyhlášky bude nový výkon č. 78890 s názvem Signální výkon indikace odběru orgánu a orgánů od zemřelého dárce. Jedná se o určitou podporu a motivaci nemocnic po celé ČR ke spolupráci s transplantcentry prostřednictvím hlášení zemřelých pacientů jako vhodných dárců orgánů. Těm budou nově hrazeny finanční náklady spojené se zajištěním orgánů pro transplantace. V novele vyhlášky bude pro tyto účely vytvořen nový výkon s úhradou 10 000 korun. Způsob hrazení těchto nákladů zatím nebyl zakotven v systému zdravotního pojištění. Doufáme, že tímto krokem budeme motivovat zdravotnická zařízení ke spolupráci na transplantačním programu. V Česku je asi sto dárcovských nemocnic. Z tohoto počtu asi dvě třetiny už v historii indikovaly nějakého dárce orgánů. Jsou ale nemocnice, které toto nikdy neučinily.

Jedná se jen o problém financování vícenákladů, který zapříčiňuje nízkou spolupráci některých dárcovských nemocnic na transplantačním programu?

Nejedná se pouze o otázku financí, ale i například vzdělanosti personálu zdravotnického zařízení. V sousedním Rakousku jsou například lékaři v rámci atestací vzděláváni i v transplantologii. Základní podmínkou pro realizaci úspěšné transplantace je informace o existujícím dárci, z tohoto důvodu je velice důležitý vztah a komunikace mezi dárcovskými nemocnicemi a transplantačními centry. Proto je nutné zaměřit se i na edukaci zdravotnického personálu, aby měl povědomí a informace o významu dárcovství orgánů, jelikož oni jsou ti, kteří stojí u samotného počátku procesu transplantace. Zmíněný signální výkon jako určitá forma finanční motivace ke spolupráci na transplantačním programu pro nemocnice byl prvním krokem, ale další by měly následovat.