Díky tomu, že tento robot, který nemá ve světě obdoby, automaticky vyhledává a opravuje netěsnosti v nerezové výstelce bazénu, dochází k výraznému zkrácení odstávek a zvýšení spolehlivosti provozu elektrárny.

Do bazénu se umisťují kazety s jaderným palivem, které jsou vyjmuty z reaktoru. Použité palivo se zde několik let chladí a po poklesu jeho aktivity je přemístěno do skladovacího a transportního kontejneru. Pro zabránění úniku kontaminované vody je na železobetonových stěnách bazénu upevněna výstelka z nerezové oceli a její těsnost je základním předpokladem pro zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.

Na vývoji robota určeného pro bloky VVER-1200 se podílely výzkumné ústavy ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

„Podobného robota nikde jinde nenajdete. Obvykle se diagnostika a opravy skladovacího bazénu provádějí lidskými silami. To ale znamená, že musíte palivo vyvézt pryč a odpustit roztok kyseliny borité, která zabraňuje samovolnému rozběhnutí řetězové štěpné reakce. Normálně to trvá několik dní, ale náš robot svou práci zvládne během několika hodin a nemusíme kvůli němu převážet použité palivo jinam,“ uvádí hlavní inženýr elektrárny Leningradská II Alexandr Beljajev.

Robot je složitým multifunkčním zařízením a je vybaven velmi přesnými systémy pro pohyb, sledování polohy a záznam a přenos obrazu. Díky nim se může velmi dobře orientovat a pohybovat v bazénu i pod vodou a v těsné blízkosti použitého paliva.

Trhliny bezchybně odhaluje za pomoci ultrazvuku, určuje jejich souřadnice, před vlastní opravu čistí povrch výstelky a opravuje ho pomocí přístroje pro svařování pod vodou. Na celý technologický proces dohlíží operátor pomocí kamer a dat sesbíraných robotem.

Zájem o tohoto robota je velký nejen v ruských jaderných elektrárnách, ale po celém světě. Roboti pro diagnostiku a svařování pod vodou mají uplatnění kromě jaderné energetiky, také při stavbě lodí, opravách přístavní infrastruktury, při pokládání podmořských ropovodů a plynovodů apod.

Leningradská jaderná elektrárna se nachází zhruba 40 kilometrů západně od Petrohradu a jde o první ruskou jadernou elektrárnu s reaktory RBMK-1000. V provozu jsou dva bloky a dva byly nahrazen novými bloky VVER-1200 spuštěnými v letech 2018 a 2020.

Do výstavby nových bloků byly dodavatelsky zapojeny i české firmy. Armatury se například dodávaly společnosti Arako, Armatury Group, Modřany Power, Mostro a MPower Engineering, LOCA-kabely dodávala Kabelovna Kabex a čerpadla Sigma Group.

Reaktory VVER-1200 staví Rosatom i v dalších zemích, včetně Evropské unie. Dva bloky budou postaveny v maďarské Paksi, jeden ve finském Hanhikivi, čtyři vznikají v Turecku, čtyři vzniknou v Egyptě, dva rostou v Bangladéši, čtyři mají být postaveny v Číně a připravuje se výstavbou dvou v Uzbekistánu.