Uvedený model představuje minimální a maximální hodnoty voličské podpory v rámci jednotlivých stran a hnutí z pohledu celkového počtu 31,2% rozhodnutých a váhajících voličů.

Z toho modelu je patrné, že největší voličský potenciál má hnutí ANO, které má i největší podíl rozhodnutých voličů. Pokud by hnutí ANO dokázalo zmobilizovat maximálně i svůj voličský potenciál, mohlo by dosáhnout i na třiceti procentní volební zisk. Takový volební úspěch by však byl na úkor dalších kandidujících stran, mezi něž patří i ČSSD, o jejíž volbě uvažuje velká část váhajících voličů v kombinaci právě s hnutím ANO.

I přesto však ČSSD má šanci na druhý největší volební zisk. V závěsu za ČSSD se pak drží KSČM, která se může spolehnout na v podstatě nejstabilnější voličský elektorát.

Probíhající volební kampaně, ale i události na Ukrajině mohou být rozhodujícím faktorem i ve vztahu k celkovému volebnímu zisku všech kandidujících stran včetně TOP 09. Ta má poměrně velký rozptyl mezi minimální a maximální možnou voličskou podporou. Nicméně i nejnižší hodnota zaručuje TOP 09 vstup do Evropského parlamentu.

Své zástupce v Evropském parlamentu má i s nejnižší podporou svých voličů šanci získat i KDU-ČSL, která si znovu vybudovala stabilní voličský elektorát.

Lidovci jsou také poslední kandidující stranou, která má i nejnižší hodnotu teoretické voličské podpory nad pětiprocentní hranicí.

Jinak je tomu u parlamentní strany Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury (dále jen Úsvit), která zatím nepřesvědčila dostatečné množství rozhodnutých voličů o podporu zaručující europoslanecká křesla. I přesto má však v rámci celého voličského potenciálu šanci na volební úspěch, který bude záviset na jeho využití, respektive na ochotě voličů přijít k volbám a tuto stranu, která vsadila na proti imigrantské téma, podpořit.

V rámci maximálního možného voličského potenciálu má šanci na volební úspěch i ODS, která ovšem na druhou stranu může stejně tak skončit hluboko pod pětiprocentní hranicí. Nicméně ODS je poslední kandidující stranou, jejíž maximální hodnota voličského potenciálu přesahuje pětiprocentní hranici.

Zajímavý rozptyl voličského potenciálu je patrný u strany LEV 21-Národní socialisté. Jiří Paroubek, který stojí v čele této strany a je jejím lídrem pro nadcházející volby do Evropského parlamentu, vzbuzuje jako osobnost poměrně značné voličské rozpětí, které by teoreticky mohlo při využití maximálního voličského potenciálu a s přihlédnutím ke statistické odchylce znamenat i volební úspěch LEV 21. Jiří Paroubek je bezesporu výraznou osobností, která vzbuzuje negativní i pozitivní voličské emoce, což se může na jedné straně projevit překvapujícím návratem na politickou scénu, stejně jako jeho setrvání mimo ní. Právě volby do Evropského parlamentu mohou být ukazatelem zájmu voličů o návrat bývalé premiéra do aktivní politiky, v níž by byl nepochybně zárukou mediálního zájmu.

Na své lídry a volební převážně proti evropská témata pak ve volbách do Evropského parlamentu vsází vedle ODS Strana svobodných občanů, Dělnická strana sociální spravedlnosti – NE diktátu Bruselu! či strana NE Bruselu – Národní demokracie. I přesto, že volební potenciál těchto stran aktuálně nepředstavuje hodnoty zajišťující vstup na kolbiště Evropského parlamentu, nelze ve vztahu k nadcházejícím událostem zcela vyloučit nárůst tohoto potenciálu, a to až k pětiprocentní hranici. Vzhledem ke skutečnosti, že vrcholící předvolební kampaně a politické události zejména na Ukrajině mají každý den novou podobu, může část voličů i na mediální události týkající se voleb do Evropského parlamentu vyhodnotit všechny tyto události jako nutnost jít vyjádřit svůj názor a podporu i takovým politickým subjektům, které odráží nálady a momentální postoje části voličského spektra.

Právě vrcholící předvolební kampaně a nadcházející události mohou být voličskou motivací i pro podporu České pirátské strany, Strany zelených, Věcí veřejných, SNK Evropským demokratům či straně Republika. Je však otázkou, zda k volbám do Evropského parlamentu, které zaznamenávají absolutně nejnižší voličskou účast, přijdou voliči i takových stran, jejichž téma není vysloveně kontroverzní či jinak emocionálně vyhrocené, a které nemají vybudovaný dostatečně silný a voličský odpovědný elektorát.

Exkluzivní průzkum byl proveden ve dnech 2. – 5. 5. 2014 na vybrané skupině 3.503 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-70 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 220 tisíc registrovaných uživatelů 13.192 dotázaných.

Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu.

Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Uvedený graf představuje volební potenciál jednotlivých stran a hnutí ve vztahu k minimálním a maximálním možným volebním hodnotám. Jednotlivé údaje se vztahující pouze k dané straně či hnutí přičemž není možné, aby všechny politické subjekty dosáhly současně maximální, či minimální hodnoty.

Uvedené výsledky v jednotlivých krajích nepředstavují aktuální volební model a byly platné pouze v daný okamžik sběru dat.

Minimální hodnoty představují preference rozhodnutých voličů, kteří jsou pevně rozhodnuti pro danou politickou stranu či hnutí v rámci jednotlivých krajů.

Maximální hodnoty pak představují celkový maximální hypotetický volební potenciál, kterého mohou jednotlivé kandidující politické strany a hnutí teoreticky dosáhnout v případě, že se ke každému politickému subjektu přikloní celá skupina váhajících voličů, kteří zvažují svoji volební účast. Součty jednotlivých hodnot nemohou představovat souhrnnou hodnotu 100% voličských hlasů, neboť se nejedená o volební model, ale o rozpětí voličského potenciálu u jednotlivých stran a hnutí, jejichž maximální hodnota přesáhla 0,5 procentního bodu.

Více na www.sanep.cz

SANEP je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Allianceof International Market ResearchInstitutes).