Hnutí ANO se aktuálně těší přízni 31,2% voličů a je zjevné, že Andrej Babiš přebírá voliče KSČM, ČSSD, ale i SPD. Pokud Andrej Babiš ustojí všechny své kauzy může dojít i k situaci, kdy k hnutí ANO přejde nejmladší část voličského elektorátu KSČM, což by pro tuto stranu znamenalo odchod z Poslanecké sněmovny. Paradoxně tak tichá podpora menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD může být počátkem konce KSČM ve vrcholné politice. Nicméně je důležité zdůraznit, že veřejné mínění rozhodně nelze vnímat jako garantovanou jistotu. V tuto chvíli je však jisté, že Andrej Babiš činí kroky a rozhodnutí, s nimiž se značná část voličů ztotožňuje a kauzy a mediální či opoziční útoky nejsou prozatím natolik zásadní, aby to voliče hnutí ANO odradilo od podpory této straně a zejména jejímu předsedovi Andreji Babišovi.

Aktuální politická situace se vedle vytvoření nejsilnějšího středo-levicového subjektu, kterým se stává hnutí ANO, proměňuje v jasnou konzervativní pravicovou profilaci v podobě ODS, která opět nabírá dech a získává zpět ztracenou pravicovou pozici, k čemuž jí pomáhá i kritika EU. Občanští demokraté aktuálně získali na svoji stranu 16,3% voličů.

Novodobým politickým fenoménem je ovšem i voličská podpora Pirátů, kteří oslovují zejména mladé voliče, ale i střední věkové kategorie, kteří v Pirátech vidí jakýsi kompromis mezi levicí a pravicí a zejména pak volbu rovnováhy mezi ztracenou důvěrou v ODS, ale i dalších stran, které se potýkaly s korupčními skandály a nedůvěrou v Andreje Babiše. Do jaké míry si Piráti dokáží svoji pozici třetí nejsilnější strany obhájit je otázkou, ale prostor na domácí politické scéně mají poměrně velký. Piráti mají aktuálně podporu 16,1% voličů a jejich voličský profit nadále stoupá.

Velkou neznámou je aktuální role SPD, jejíž rétoriku velmi efektivně přebírá Andrej Babiš. SPD může se svojí kritikou EU velmi reálně uspět v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, ovšem aktuálně se tato strana těší přízni 6,5% voličů a je zde zaznamenáván pokles voličského zájmu, kdy právě část voličů SPD dává spíše přednost silnějšímu hnutí ANO.

Aktuální politický vývoj ovšem rozhodně nesvědčí jak již zmiňované KSČM, která se propadá stále blíže k pětiprocentní hranici a aktuálně má podporu 5,8% voličů, tak i tradiční ČSSD, jejíž roli garanta sociálních jistot přebralo hnutí ANO a jejíž voliči se evidentně neztotožňují s prounijní politikou, kterou hájí řada čelních představitelů sociální demokracie. Sociální demokraté se tak aktuálně ocitli se ziskem 5,5%voličských hlasů za KSČM.

Dlouhodobě nevýrazní lidovci mají aktuálně podporu 5,4% voličů.

Budoucnost má nejistou hnutí STAN (5%) a TOP 09 (4,7%), která se ocitá pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Nízké volební preference KDU-ČSL, STAN a TOP 09 v kombinaci s doposud neotřesitelnou pozicí hnutí ANO, posilováním ODS a narůstající oblibou Pirátů, vede logicky k úvahám o sloučení slabších politických stran a hnutí a vytvoření tak silnějšího politického subjektu, který by měl větší šance uspět u voličů.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z prosincového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 62,7% rozhodnutých voličů a také z údajů posledních sněmovních voleb.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl pro TV NOVA proveden ve dnech 20. – 26.prosince 2018 na vybrané skupině 1.726 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 17.105 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 62,7% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.