Ačkoli je hnutí ANO stále jasným favoritem sněmovních voleb, oproti měření, které realizovala společnost SANEP letos v březnu, v aktuálním květnovém průzkumu volebních preferencí zvýšilo svůj náskok jen nepatrně.  Strana premiéra Andreje Babiše hnutí ANO 2011 se aktuálně v květnovém měření těší přízni 29,6% voličů. Ačkoli je hnutí ANO i nadále jednoznačným favoritem voleb do Poslanecké sněmovny ČR, pro hnutí premiéra Andreje Babiše může být znepokojující nepříliš výrazný vzestup voličské přízně, který nejspíše během celospolečenské krize způsobené koronavirem COVID-19 očekával.

Druhou pozici si se 13,4 procenty voličské podpory i v lednu udržela Občanská demokratická strana. Oproti březnovému šetření si ODS v květnu polepšila o 2,2 procentních bodů. Tato situace by však pro ODS neměla být zcela uspokojivou, neboť oněch 13,4% netvoří „skalní voliči“, a tito kdysi „ryze pravicoví voliči“ se stále poohlížejí po alternativní volbě. Jednou z nich je např. hnutí Trikolóra pod vedením Václava Klause ml., kterou stále častěji zvažují současní voliči ODS jako druhou volbu. Velkou hrozbu představuje i ČSSD.

Na třetím místě by se v hypotetických volbách v květnu 2020 do Poslanecké sněmovny umístila Česká pirátská strana, a to se ziskem 11,2% voličských hlasů. Během krize si však tato strana polepšila o pouhých 0,6 procentních bodů. Je to dáno především tím, že i přes jejich výraznou kritiku (zejména způsobu výběru dodavatelů a nákupu zdravotnických potřeb) byla tato jejich iniciativa upozadněna nejen díky strachu a obavám lidí z možného dopadu COVIDu-19, ale i nejasnému výhledu do budoucna. 

Na čtvrtém místě se vystřídala sociální demokracie pod vedením současného předsedy, mistra vnitra a dosavadního šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka s SPD. Českou stranu sociálně demokratickou by v květnu volilo 7 procent voličů, čímž tato strana zaznamenala oproti březnovému šetření nárůst o 2,1%. I volební potenciál se u této strany v květnu výrazně zvýšil z březnových 7,6% o čtyři a půl procentních bodů na současných 12,1%. Janu Hamáčkovi se tak jako jedinému šéfovi politických stran a hnutí podařilo během krize oslovit výraznou část naší populace svým vystupováním, a to především díky jeho srozumitelnosti a „lidské tváři“, kterou svého času v první přímé volbě prezidenta ČR představoval kandidát na prezidenta Jan Fischer. 

Stranu přímé demokracie by v současné době volilo 6,7% voličů, což znamená oproti březnovému šetření společnosti SANEP pokles o 1,2%. 

Na hraně volitelnosti, avšak se vstupenkou do Poslanecké sněmovny, se v květnu ocitla nejen KSČM se ziskem 5,9 procentních bodů, ale i Trikolóra Václava Klause ml. se ziskem 5,2% a TOP 09 se ziskem pěti procentních bodů. 

Do Poslanecké sněmovny ČR by se v aktuálním květnovém šetření nedostaly STAN (4,9%), KDU-ČSL (4,5%) a Strana zelených (0,8%).

Výsledy šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretické volební zisky politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily v květnu roku 2020 tříprocentní hranici:

Výše uvedený květnový exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 7. – 13. května 2020 na vybrané skupině 1.924 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let.

Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 15.936 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. 

Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum květnových volebních (nikoli stranických) preferencí vychází pouze z hlasů 58,1% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.