Aktuální podpoře 32,9% voličských hlasů se těší hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, který je pod neustálou mediální kritikou. Paradoxně právě mediální útoky na premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše stojí za semknutím jeho voličského elektorátu, který je navíc posilován voliči KSČM, ČSSD a SPD. Je rovněž zjevné, že volební přesile hnutí ANO výrazně napomáhá i jednotná nebo spíše společná kritika premiéra Andreje Babiše a hlavy státu Miloše Zemana, což zjevně nadále kolem hnutí ANO stmeluje velkou voličskou skupinu, která se rekrutuje i z řad voličů prezidenta Miloše Zemana.

Zatímco se levicově orientovaní voliči stmelují kolem podpory prezidenta Miloše Zemana a premiéra Adreje Babiše, liberálně orientovaní voliči, kteří se neztotožňují s Milošem Zemanem, Andrejem Babišem, ale ani s politikou SPD a zejména pak představiteli tradičních stran, se obracejí na Piráty. Piráti se aktuálně těší podpoře 16,3% voličů a v případě hypotetických lednových sněmovních voleb by získali druhý nejvyšší počet voličských hlasů. Nicméně na první hnutí Ano ztrácí stále propastných 16,6 procentních bodů.

Na vyhrocené situaci kolem prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše získává i ODS, k níž se z řad nevoličů opět vrací její bývalí voliči. Ovšem ODS odsává i voliče TOP 09 a STAN, kteří se ztotožňují s euroskeptickými postoji. Občanští demokraté by v lednu získali 15,5% voličských hlasů.

SPD má s aktuálním ziskem 6,8% hlasů se svojí politikou založenou na kritice EU, protiuprchlických postojích a prosazováním prvků přímé demokracie stále značnou část voličů na svojí straně. Nicméně premiér Andrej Babiš si velmi zdatně osvojil rétoriku SPD, což mu pomohlo na svoji stranu získat ty voliče SPD, kteří se zcela neztotožňují z formou politické prezentace SPD a s kauzami některých představitelů SPD. Svoji roli ovšem hraje i skutečnost, že premiér Andrej Babiš má ve většině médiích mnohem větší prostor, než předseda SPD Tomio Okamura.

Podpora menšinové vládě premiéra Andreje Babiše ze strany KSČM se zatím podílí spíše na poklesu voličské podpory této straně a nelze vyloučit, že komunisté budou balancovat na samotné hraně vstupu do sněmovny. O tom svědčí i aktuální podpora KSČM, která není s hodnotou 5,9 procentního bodu příliš optimistická.

Stejně tak v případě ČSSD, které by aktuálně dalo svůj hlas 5,7% voličů, je evidentní, že si premiér Andrej Babiš osvojil sociální a národnostní rétoriku lépe, než tradiční levicové strany.

Nad propastí se pohybují dlouhodobě i lidovci (5,1%), kteří mají problém s udržením svého tradičního voličského elektorátu. Dlouhodobě nevýrazní lidovci mají aktuálně podporu 5,4%voličů.

Pod pětiprocentní hranicí se v lednu dostala se ziskem 4,2% hlasů TOP 09 a hnutí STAN, které by aktuálně získalo 4,1%hlasů.

Poměrně zásadně může volebními preferencemi zahýbat vstup mediálního magnáta Jaromíra Soukupa na domácí politické kolbiště. Ten totiž může se svým politickým hnutím LIST, které zakládá, oslovit zejména voliče hnutí ANO a SPD, ale i KSČM a ČSSD. Zatímco v případě hnutí ANO může jít pouze o ponížení volebních preferencí pod třicetiprocentní hranici, v případě SPD, ČSSD a KSČM může jít o fatální odliv voličů těchto stran.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z lednového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 62,5% rozhodnutých voličů a také z údajů posledních sněmovních voleb.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 17. – 23.ledna 2019 na vybrané skupině 1.853 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 18.641 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 62,5% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.