Sdělení EK[1] o průmyslové politice v EU z roku 2014 zdůrazňuje význam průmyslu pro posílení hospodářské obnovy a konkurenceschopnosti v Evropě.  Ačkoliv průmysl prokázal svoji odolnost proti důsledkům krize a zůstal i nadále tahounem udržitelnosti, ztratil svoji schopnost akcelerovat budoucí růst. EU28 obnovila růst v roce 2013 meziročním nárůstem 0,1 %. Ekonomiky jejích konkurentů však rostly mnohem rychleji – OECD 1 %, USA 1,9 %, Japonsko 1,5 %, Austrálie 2,45 %, Korea 3 %.[2] Ještě v roce 1995 byl podíl zpracovatelského průmyslu v EU o něco málo vyšší než celosvětový průměr. V roce 2002 se situace obrátila. Nyní je podíl zpracovatelského průmyslu pod celosvětovým průměrem a navíc se tento propad ještě prohlubuje, což je známka odchodu průmyslu z EU. Budoucnost zpracovatelského průmyslu v Evropě bude záviset na ochotě firem investovat. Podíl Evropy na celosvětových investicích do zpracovatelského průmyslu klesl ze 40 % v roce 2005 na 25 % v roce 2013. Ačkoliv průmysl v EU si udržel svoji konkurenceschopnost, což potvrzuje rychlá obnova exportů a zvýšení produktivity v některých členských státech, přesto od roku 2008 přišel o 3,5 milionů pracovních míst a přiostřila vnější cenová konkurence.

Očekávání byznysu od jednání Rady pro konkurenceschopnost

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), nejsilnější zaměstnavatelská a podnikatelská organizace v ČR a člen evropské průmyslové komunity sdružené v Konfederaci evropského podnikání - BUSINESSEUROPE, očekává od nadcházející Rady pro konkurenceschopnost 25. – 26. 9. 2014 silné závěry týkající se opatření na podporu obnovy průmyslu v Evropě. Česká republika jako průmyslová země s podílem zpracovatelského průmyslu na HDP cca 25 % (celého průmyslu cca 32 % a včetně stavebnictví 38 %) by měla toto úsilí podpořit. ČR je duální zemí a s růstem průmyslu porostou nejen služby pro průmysl, ale i ostatní služby.                    

SP ČR apeluje na českou delegaci, aby:
Podpořila společný indikativní cíl podílu průmyslu na HDP EU do roku 2020 ve výši 20% a zabránila dalšímu změkčení textu závěrů.
Nebránila návrhu, aby se faktor průmyslové konkurenceschopnosti lépe integroval do evropského semestru.
Prosadila zohlednění průmyslové konkurenceschopnosti do všech politik EU.
Podpořila posílení mandátu Rady pro konkurenceschopnost a úlohy Skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost a růst.
Podpořila takové vnitřní změny v rámci Evropské komise, které povedou ke zlepšení vnitřního řízení, lepší koordinaci a sladění iniciativ na podporu průmyslu a nepovedou k implicitnímu řízení průmyslu z úrovně EU.
Zasadila se o to, aby se konkurenceschopnost a inovace staly ústředním bodem pracovních metod a pracovního programu Evropské komise, pokud se má průmysl v EU posílit.
Posílila text týkající se testů konkurenceschopnosti a hodnocení dopadů o explicitní vyjádření možnosti zainteresovaných stran vyjadřovat se k hodnocení dopadů.
Zasadila se o navrácení k původnímu textu, pokud jde o naléhavost snížení ceny energií pro evropský průmysl,a požádala o přesnější text, pokud jde o únik uhlíku (s referencemi na kompenzace za přímé a nepřímé náklady). Politika EU v oblasti energetiky a klimatu nesmí podkopat společný cíl podílu průmyslu na HDP EU ve výši 20%.