Podle názoru více než dvou třetin jejich zástupců by proto mělo být jednou z priorit vlády ČR úsilí o omezení či úplné zrušení sankcí. Vyplývá to z ankety, kterou v uplynulých dnech uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) mezi svými členskými firmami.

„Sankce poškozují obchodní vztahy s Ruskem a většině průmyslových firem vadí,“ uvedl prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

Anketa zjišťovala postoje respondentů k sankcím – zástupci více než sta firem převážně s vazbou na ruský trh v ní vyjádřili své odhady ztrát jim způsobených, souhrnná částka činila 23 miliard korun. Podává rovněž svědectví o snahách firem diverzifikovat svůj export do náhradních teritorií a o dopadech na jednotlivá průmyslová odvětví.

Omezení nebo rovnou zrušení sankcí podporují dvě třetiny respondentů ankety. Podle odpovědí některých z nich se jedná o politické rozhodnutí s jednoznačně negativními dopady na obchod – ať už přímo (ztráta zakázek, zmařené investice), nebo alespoň nepřímo (ztráta důvěry i kontaktů s ruskými partnery).

Proti zrušení sankcí se naopak vyslovilo jen 13 procent respondentů, téměř polovina z nich navíc neměla v teritoriu žádné aktivity, a tudíž jim zavedení sankcí nepřineslo žádné ztráty.

Jedním ze způsobů, jak se české firmy snažily čelit výpadkům zakázek na ruském trhu, byly pokusy o diverzifikaci obchodů do jiných zemí – kromě snahy umístit své výrobky v ČR a zemích Evropské unie (zejména Německo, Polsko, Velká Británie, Slovensko, Rumunsko, Belgie, Skandinávské země, Pobaltí či Bulharsko) se snažily proniknout také do Kazachstánu, Běloruska, Íránu, Indie, na Blízký východ, do USA, na Balkán nebo do Číny – podařilo se to necelé polovině firem.

Třetina firem z těch, které zaznamenaly finanční ztráty v důsledku sankcí, uvedla, že ruský trh je pro ně nenahraditelný a dodávají na něj specifické zboží. Zejména u investic podle nich nebylo možné výpadek dodávek do Ruska adekvátně nahradit – často obchodují se zařízeními, která se zhotovují v řádu měsíců, a není možné je převézt jinam. Navíc ve strojírenství existuje globální konkurence a trhy jsou již rozdělené. Opustit ruský trh by sice mohlo být snadné, avšak opětovný návrat na něj by byl dlouhý a příliš těžký.

Mezi dalšími negativními dopady ztráty zakázek v důsledku sankcí respondenti jmenovali nucené omezení výroby, omezení přijímání nových lidí či dokonce propouštění zaměstnanců. Firmy se sice pokoušely hledat úspory a některé zastavily investice do rozvoje a výstavby, přesto se stále snaží udržet kontakty na ruský trh až do zrušení sankcí.