Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru ve vrcholné instituce s vlivem na ekonomiku ČR.

Dvoutřetinová většina občanů má důvěru v Českou národní banku (67 %). Centrální banka tak patří mezi sledovanými institucemi k těm s vysokou mírou důvěry. Podíl důvěřujících Mezinárodnímu měnovému fondu je nižší, česká veřejnost je rovnoměrně rozdělena do dvou skupin, polovina má v MMF důvěru, polovina nikoliv.

Z časové řady míry důvěry v ČNB je jasně patrný propad důvěryhodnosti centrální banky po zavedení kurzového závazku, který ukazují data z ledna 2014. Od roku 2016 již pozorujeme postupné obnovování důvěry v ČNB, které i přes drobný výkyv v roce 2018 nyní dále pokračuje.

Časová řada vývoje důvěry v Mezinárodní měnový fond ukazuje oslabení důvěry v letech 2011 až 2012 (zřejmě především v souvislosti s dluhovou krizí eurozóny a jejím řešením, na kterém se MMF podílel). Od roku 2014 byla míra důvěryhodnosti MMF poměrně stabilní na úrovni dvoupětinového podílu, ovšem aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících.

České národní bance častěji důvěřují lidé s vyšším vzděláním, z následujícího grafu je ovšem zřejmé, že zvýšení podílu důvěřujících od roku 2014 je patrné ve všech vzdělanostních skupinách.

Míra důvěry v MMF rovněž roste s vyšší úrovní vzdělání. Míra důvěry v Českou národní banku a Mezinárodní měnový fond je také podmíněna finanční situací respondentů, mezi lidmi v lepším ekonomickém postavení je podíl důvěřujících výrazně vyšší.