Oproti poslednímu průzkumu se zhoršilo hodnocení Dana Ťoka, Tomia Okamury a Pavla Bělobrádka. Málo známými ministry jsou Marta Nováková, Jan Kněžínek, Lubomír Metnar a také Antonín Staněk a Robert Plaga (nezná je více než polovina veřejnosti).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 25. ledna až 6. února 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1084 respondentů. Na výzkumu pracovalo 246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který se uskutečnil na přelomu ledna a února, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran. Názory na řadu současných ministrů a ministryň jsou v průzkumu STEM zjišťovány podruhé od jejich jmenování. Stále platí, že v některých případech je míra jejich znalosti veřejností zatím velmi nízká.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš je stále nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí téměř polovina občanů (48 %), což je stejný podíl jako ve stejném období před rokem. S určitým odstupem druhým v pořadí je předseda Pirátů Ivan Bartoš (41 % příznivých hodnocení). Poměrně vyrovnané je postavení na dalších místech pomyslného žebříčku: třetí je nově ministryně financí Alena Schillerová, poté následuje předseda ČSSD Jan Hamáček a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na šesté místo se z třetího posunul předseda SPD Tomio Okamura.

Ze srovnání výsledků aktuálního výzkumu s průzkumem z října 2018 je u politiků na předních místech pomyslného žebříčku zřejmé celkem stabilní hodnocení Andreje Babiše a Ivana Bartoše, dále zlepšení hodnocení Aleny Schillerové, Jana Hamáčka a Jany Maláčové (jen pro upřesnění dodejme, že výzkum proběhl na přelomu ledna a února, tedy zhruba měsíc před sjezdem ČSSD). V případě ministryně práce a sociálních věcí jde o významný posun v žebříčku (svou roli hraje i zlepšení její znalosti, na podzim ještě více než dvě pětiny lidí uváděly, že J. Maláčovou neznají, nyní necelá třetina). Naopak se mírně zhoršilo hodnocení Tomia Okamury.

Dalšími politiky, u kterých je nižší podíl pozitivních hodnocení v porovnání s loňským podzimem, jsou Dan Ťok a Pavel Bělobrádek. V říjnu byl ministr dopravy Dan Ťok nejlépe hodnoceným ministrem, což dnes neplatí (lépe jsou na tom ministryně Schillerová a Maláčová), svůj vliv na hodnocení D. Ťoka zřejmě měly problémy s dopravou na české dálniční síti. Končící předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek je nyní (spolu s T. Okamurou) politikem s nejvyšším podílem nepříznivých hodnocení (Bělobrádek i Okamura shodně 65 %), těsně následuje předseda KSČM Vojtěch Filip (63 %).

Vedle již zmíněných A. Schillerové a J. Maláčové vnímá zhruba třetina dotázaných pozitivně ministra životního prostředí Richarda Brabce (přesto jej stále ještě i po pěti letech na postu ministra třetina veřejnosti nezná) a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

U ostatních členů vlády platí, že je stále nezná zhruba polovina veřejnosti nebo i vyšší podíl. Výjimkou je pouze ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který v době minulého šetření teprve nastupoval do úřadu, znalost jeho osoby se nejvýrazněji zlepšila v porovnání s ostatními členy vlády (nyní jej nezná „pouze“ 38 %). Nejméně známými jsou ministryně průmyslu Marta Nováková (61 % ji nezná), ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (60 %) a ministr obrany Lubomír Metnar (60 %).

V průběhu posledního roku jsou celkem stabilně hodnoceni předseda ODS Petr Fiala (aktuálně jej 28 % lidí hodnotí příznivě), předseda TOP 09 Jiří Pospíšil (26 %) a předseda hnutí STAN Petr Gazdík (26 %). V celkovém pohledu je hodnocení předsedů ODS, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL a STAN velmi podobné (v pomyslném žebříčku jsou „seřazeni“ za sebou od desátého po čtrnácté místo).

Stručně ještě zmíníme, jak si stojí předsedové největších stran u různých voličských skupin. Uvnitř obcí příznivců vlastní strany má nejpevnější podporu I. Bartoš, P. Bělobrádek, A. Babiš a V. Filip. Výrazně slabší postavení mezi příznivci vlastní strany má J. Hamáček a P. Gazdík (v jeho případě je ovšem třeba brát zjištění jako pouze orientační vzhledem k nízkému počtu příznivců STAN v datovém souboru).