Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden ve spolupráci s neziskovou organizací Klub svobodných matek. Průzkum byl realizován online dotazováním (CAWI) na reprezentativním souboru samoživitelů a samoživitelek ve dnech 22. 1. – 2. 2. 2021. Celkem odpovědělo 1026 respondentů.

Při hodnocení situace samoživitelů a samoživitelek je důležité si uvědomit, že nejde o jednotnou skupinu, a to ani z hlediska subjektivních pocitů, ani z hlediska finanční situace domácnosti. V celkovém pohledu jsou mezi samoživiteli a samoživitelkami častější pozitivní hodnocení života, více než polovina se cítí klidně (51 %) nebo šťastně (10 %). Přesto je velmi důležité věnovat pozornost i menšinovému podílu těch, kteří se cítí nešťastně (31 %), či dokonce beznadějně (8 %).

Současná koronavirová krize zasahuje do života celé společnosti, rovněž většina samoživitelů a samoživitelek uvádí, že jejich život pandemie často výrazně ovlivnila (ovšem je třeba dodat, že 44 % říká, že u nich k zásadním dopadům nedošlo).

Škála dopadů je velmi široká, zásadní je však dopad na finanční situaci neúplných rodin, často v důsledku změn v pracovním uplatnění. Svou roli však mají i důsledky uzavření škol a nároků distanční výuky, omezení svobody pohybu a sociálních kontaktů, zvýšení stresu a obav o zdraví a také o ekonomickou budoucnost. Z autentických vyjádření dotázaných, kteří jsou silně zasaženi, vybíráme: „Přišla jsem o práci, žádnou jinou nemohu sehnat, nemám peníze na nájem a každý měsíc se bojím, abych na něj sehnala... Dcerka zase bez kontaktu s dětmi jen přes počítač.“

Zaměříme se nyní především na ekonomické dopady pandemie COVID-19, protože je třeba uvést, že i za normální situace se samoživitelé a samoživitelky nacházejí v obtížnější situaci než ostatní domácnosti: dvojnásobně častěji než lidé v ČR celkově se považují za chudou rodinu, častěji obtížně vycházejí s příjmem domácnosti nebo jsou častěji špatně finančně zajištěni, nemají dostatečné finanční rezervy. Jejich ohrožení ekonomickými dopady pandemie je tedy zvláště citelné.

Podíl samoživitelů a samoživitelek, kteří nyní s příjmem vycházejí obtížně, se oproti normální situaci zvyšuje, na téměř dvě třetiny (62 %). Zvláště je třeba vzít v úvahu, že se zdvojnásobil podíl těch, kteří na tom jsou nejhůře (vycházejí „velmi obtížně“, z 8 % na 17 %). U 42 % neúplných rodin došlo během uplynulého roku ke zhoršení finanční situace, 35 % má nižší příjem než před rokem. Alarmující je fakt, že častěji ke zhoršení situace dochází u rodin, které byly v horší výchozí situaci: vycházely se svým příjmem obtížně i před covid krizí, mají aktuálně nízké příjmy či problémy se splácením půjček, mají vztahové problémy s rodičem svých dětí (s dopadem na platby výživného).

V případě finančními problémy ohrožených domácností samoživitelů a samoživitelek je komplikací i skutečnost, že jde často právě o ty domácnosti, které se nemohou opřít o pomoc ze strany příbuzných nebo přátel, postrádají „záchrannou síť“ kontaktů a sociálních vazeb (a těchto samoživitelů a samoživitelek bez podpůrného okruhu je téměř třetina).

Je třeba zdůraznit, že zhoršení finanční situace u samoživitelů a samoživitelek je provázáno s dalšími rizikovými faktory situace domácnosti. Konkrétně to znamená, že v rodinách, kde nastaly problémy se splácením dluhů či výpadky v platbách výživného, je jasně vyšší podíl těch, kteří pociťují v minulém roce zhoršení své finanční situace. Situace se samozřejmě častěji zhoršila i u těch, kteří pobírali v loňském roce ošetřovné.

Rizikem u těch domácností, které se potýkají se zhoršením finanční situace, je strategie „šetřit, kde to jde“, nejčastěji na jídle a provozu domácnosti, ale poměrně často i na odkládání placené zdravotní péče. V menšině případů hrozí prohloubení krizové situace žádostmi o (další) půjčky, které ovšem mohou přivést rodinu do velmi komplikované, až bezvýchodné situace.