ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila protestní SPD. ČSSD na tom není dobře, nedaří se ani STAN a TOP 09. Trikolóra zaslouží pozornost: hledá pevnější podporu a její přízeň je zatím kolísavá.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 24. 1. - 6. 2. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1062 respondentů. Na výzkumu pracovalo 165 tazatelů STEM (PAPI) a 101 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procent ní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM. Detailní metodické informace najdete na https://www.stem.cz/volebni-model/.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

VOLEBNÍ MODEL STEM

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model předpokládá nižší volební účast kolem 54 %.

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“ (Podíl „ANO“)

„Myslíte si, že se situace v ČR vyvíjí všeobecně správným směrem, nesprávným směrem či nesměřuje nikam?“ (Podíl varianty „Vyvíjí se správným směrem“)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V LEDNU 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 13 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti dostávají stejně. Všichni ostatní d´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Lidovcům a komunistům přepočet ubírá 4 mandáty, SPD tři, ČSSD přichází o dva mandáty.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. Na přelomu ledna a února by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pravděpodobně dostalo sedm stran. Na konci roku to bylo devět stran: vysvětlení hledejme ve vlažné, jen podmínečné podpoře, která se v čase snadno mění.
2. Hnutí ANO vede s velkým náskokem a jeho podpora je stabilní a dostatečně pevná.
3. Piráti si polepšili a umístili se na druhém místě před ODS. Zájem o politiku u jejich příznivců ale není velký. Udržují si ale kritický a protestní náboj.
4. ČSSD nadále zvolna ztrácí. Obecně je vnímána celkem příznivě, nedokáže však zaujmout silnějším tématem a motivovat své vlažné příznivce k volební účasti.
5. U všech malých stran je situace nadále nejistá, odráží váhání a rozpaky. Změny tu mohou být i dost nahodilé. STAN a TOP 09 oscilují kolem 5% hranice. SPD i Trikolóra si polepšily. Jejich podpora se přelévá podle okolností a mediální pozornosti.
6. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 22 % dotázaných.