Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31.8. - 13. 9. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 152 tazatelů STEM (PAPI) a 83 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(údaje za září 2020; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Konkrétně vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Předkládaný model je založen na volební účasti kolem 56%.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – září 2020 (v %):

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran:

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – září 2020 (v %):

Volební model STEM – vývoj podpory únor 2018 až září 2020 (%) Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran:

Znění otázek:
„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“
(Podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)
„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“
(Podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)
„Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?“
(Podíl „ANO“)

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V ZÁŘÍ 2020

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 16 mandátů více, než by odpovídalo čistému proporčnímu zastoupení. Piráti o 7 více. Malé strany d ´Hondovým propočtem oproti čistému celostátnímu proporčnímu zastoupení tratí. Například lidovcům přepočet ubírá 4 mandáty, TOP 09 přichází o sedm, STAN přichází o deset mandátů.

Předpoklad zisku mandátů u jednotlivých politických stran:

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. Zářijový výzkum STEM ukazuje situaci několik týdnů před krajskými a senátními volbami v situaci, kdy geometrickou řadou narůstá počet nakažených Covid 19. Vládní strany ANO a ČSSD nezískávají jako v průběhu první vlny epidemie, ale naopak ztrácejí.
2. Hnutí ANO nadále vede s velkým náskokem. I když zájem o politiku je u příznivců hnutí spíše vlažný, intenzita osobní vazby ke straně je pevná a motivace k účasti ve volbách je na solidní úrovni. Hnutí ANO je navíc široce rozkročené, takže je velmi silné v táboru levice, v politickém středu i na pravici.
3. Piráti jsou na místě druhém, jejich podpora ale kolísá. Stojí si dobře u mladých voličů, ale jejich motivace k volební účasti je nízká, o politiku se moc nezajímají.
4. ODS je na místě třetím a vykazuje stabilní charakteristiky co do kvality přízně, dlouhodobě však její podpora mírně klesá.
5. ČSSD se příliš nedaří. Slabě je na tom zejména z hlediska kvality podpory: nízký zájem o politiku, rozvolněná vazba ke straně i nízká motivace účastnit se voleb.
6. SPD oproti počátku koronavirové krize získala – posilují nejspíš protestní hlasy, mobilizuje se zájem o politiku i volební motivace.
7. Před volbami na sebe upozorňují Starostové. I když osobní vazba příznivců k hnutí není silná, získali nyní širší podporu a zdá se, že i motivace k účasti ve volbách je u nich dostatečně pevná.
8. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovídá kladně 58 %, záporně 21 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 21 % dotázaných. Jako obvykle před volbami ochota účastnit se voleb mírně posiluje.