Představitelé SMS ČR zároveň představili opatření, která by měla tento nežádoucí trend zpomalit. Patří mezi ně kromě změn v rozpočtovém určení daní také minimální veřejný příjem pro každou obec, případně příspěvek na financování uvolněného starosty.

„Z demografických dat vyplývá, že obce do 500 obyvatel přicházejí ročně o téměř tři procenta obyvatel, u obcí do 250 obyvatel je tento úbytek ještě vyšší – téměř tři a půl procenta,“ říká Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. „Zároveň dochází k tomu, že stoupá počet seniorů nad 65 let – za poslední 3 roky jich v malých obcích přibylo v průměru 8 procent, v některých obcích však až 12 procent. Obce přitom na tyto demografické změny nejsou dostatečně připraveny. Zejména s rostoucím počtem seniorů v obci jsou spojeny náklady, které stávající rozpočtové určení daní nezohledňuje.“

SMS ČR proto navrhuje, aby do rozpočtového určení daní (RUD) bylo zavedeno nové kritérium, a to počet seniorů nad 65 let. To by pomohlo obcím, které se potýkají se stárnutím svých obyvatel a odlivem lidí v produktivním věku. Kromě toho SMS ČR požaduje také posílení váhy kritéria „počet žáků“. „Důvodem je to, že nálady na žáka rostou. Podle šetření, které jsme vypracovali pro MŠMT, dávají obce na školství v průměru 13 procent svých ročních rozpočtů. Proto požadujeme zvýšení tohoto kritéria ze současných 9 procent. Nárůst tohoto kritéria na 11 procent navrhoval i premiér Babiš, když byl ještě ministrem financí,“ vysvětluje Polčák. Schopnost obcí financovat vlastní školy a zajistit kvalitní vzdělávání má podle něj také vliv na to, jak se daří udržet na venkově mladé rodiny s dětmi.

Za varovný považuje SMS ČR také celkový úbytek obyvatel v malých obcích. „Trend stěhování do větších sídel, kde je lepší infrastruktura, dostupnější služby a vyšší životní standard, je pochopitelný. Jedná se však o časovanou bombu. Vylidňování venkova je celospolečensky nežádoucí, protože vede k přetížení již existujících center a zároveň hrozí, že na takzvaných vnitřních perifériích stát v budoucnosti nebude mít lidské zdroje pro zajištění základních funkcí a obslužnosti či pro zemědělskou produkci a údržby krajiny,“ vysvětluje S. Polčák a dodává: „Řešení těchto problémů bude v důsledku složitější a nákladnější než prevence – a tou je podpora životaschopnosti malých obcí tak, aby dokázaly nejen plnit své základní funkce, ale také nabídnout svým obyvatelům atraktivní alternativu života ve velkých městech.“