„Otakar Švec byl velice talentovaný sochař, který se bohužel zapsal do povědomí národa pouze Stalinovou sochou, a to byla pro něho vlastně tragédie. Jeho ostatní díla totiž byla na svou dobu mimořádně progresivní,“ říká ke své postavě představitel hlavní role Jan Novotný a pokračuje: „Otakar Švec se do soutěže sám nepřihlásil, on byl vyzván – jako ostatně další plejáda kvalitních i nekvalitních sochařů. Každý, kdo se do nějakého klání přihlásí, tak přirozeně chce vyhrát. Ale každé vítězství, nebo prohra, přinášejí důsledky. Krásně se to takhle formuluje, ale když je v sázce lidský život a strach o sebe a hlavně o své blízké, tak pozdější soudy těchto rozhodnutí v době svobody a demokracie mohou být někdy zlé a scestné.“

Herečka Zuzana Stivínová, představitelka Švecovy manželky Vlasty, jej doplňuje: „Švecova tvorba byla do té doby opravdu originální a výjimečná. Myslím, že lidé znají jeho dílo, určitě jeho Motocyklistu, ale kolikrát nevědí, že je to ten Švec, autor Stalina. A málokdo si už vzpomene, jak skončila paní Švecová, ale proto tu je film Monstrum, aby ten příběh vyprávěl.“

„Pomník a jeho autora od sebe oddělit nelze. Mohutnost toho monstra a tragédie malého člověka společně tvoří jedno téma. Člověk, tvůrce a doba. A cosi, čemu se dá říkat Démon souhlasu. Každý, i nejinteligentnější člověk mu může vždycky, všude a znovu podlehnout, ale zároveň i nejvíc zasažený jedinec se může z jeho sevření osvobodit. Někdy už je ale pozdě,“ říká režisér Viktor Polesný.

„Příběh Monstra se odehrává na základě události, která je sama o sobě velmi silná. Jedná se v podstatě o antické drama a takových příběhů dnes již moc není,“ říká kreativní producent Jan Lekeš.

První polovina padesátých let byla snad nejbezohlednější a nejtíživější v moderních dějinách naší země. Kult sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina sílil a Praha, jako jedno z mála měst, stále neměla jeho sochu. Vítězný návrh pak nebyl pouze poctou vůdci, byl to masivní pomník československého a sovětského lidu v čele s generalissimem. Sousoší bylo přes třicet metrů vysoké, na jeho vytvoření bylo použito přes 17 tisíc tun žuly a stál přes 140 miliónů tehdejších korun. Otakar Švec cítil, že je to rozporná, nebezpečná výhra, ale kdyby couvl, zaplatil by životem. Složitou práci na pomníku navíc komplikovaly absurdní požadavky komunistické strany, které neměly nic společného se sochařinou.

Pro potřeby natáčení vznikl model Stalinova pomníku přímo na jeho původním místě – na pražské Letné. Model se vyráběl v dílnách na Kavčích horách v reálné velikosti dle dobových materiálů a dostupné dokumentace. Přípravy si vyžádaly několik měsíců, přímo na Letné stavba trvala necelý týden včetně montáže šest metrů vysokého lešení, na kterém byl model umístěn.

Odborným poradcem při přípravách makety byl sochař Kurt Gebauer. K filmu říká: „Monstrum je důležitý film. V době toho příběhu jsem žil, poslouchal vyprávění, četl o tom. Pro běžného občana je to banální tragikomický příběh zdejších absurdních dějin. Filmem se zviditelnilo, do jaké neřešitelné situace se může dostat nadaný člověk na vrcholu kariéry v situaci šíleného společenského režimu. Přiznám, že na konci filmu jsem byl dojat.“

režie a scénář: Viktor Polesný //autor literární předlohy: Rudla Cainer // výkonný producent: Martin Lubomírský // kreativní producent: Jan Lekeš // kamera: David Ployhar // střih: Lenka Polesná // zvuk: Miroslav Hřebejk // architekt: Petr Fořt // kostýmy: Ivana Brádková // umělecký maskér: Jiří Sadílek, Tomáš Richter // hudba: Zdeněk Merta // hrají: Jan Novotný, Zuzana Stivínová, Martin Kraus, Juraj Deák, Vladimír Polívka, Patricie Solaříková, Tomáš Havlínek, Miroslav Etzler, Petra Nesvačilová, Marián Roden a další. // scénář vznikl za podpory FILMOVÉ NADACE