Při pouhé pětinové podpoře, kterou podle průzkumů mezi Skoty tehdy odtržení od Británie mělo, vypadal možný čistý zisk 100 tisíc liber v případě sázkařovy výhry, jako sázka na jistotu. Jenže po pár měsících Velké Británii reálně hrozí, že se v budoucnu podstatně zmenší, protože šance unionistů i separatistů jsou vyrovnané. Tento týden tak na ostrovech vyvrcholí volební drama, v němž pravděpodobně rozhodnou jednotky procent. A hraje se o mnohem větší peníze, než v úvodu zmíněnou sázku.

Pád libry

Nejistá budoucnost Velké Británie se projevuje na kurzu libry, ta si během prvních dvou týdnů v září sáhla v porovnání s dolarem na své desetiměsíční dno. Za poslední měsíc oslabila také vůči koruně přibližně o padesátník, její kurz se nyní pohybuje okolo 34,6 Kč za jednu libru.  „Oslabování libry způsobuje i nejistota, zda by ji Skotsko dál používalo jako svou měnu. Zastánci odtržení to sice deklarují, ale Británie se k případné měnové unii staví odmítavě a ohledně budoucí skotské měny není ještě vůbec jasno. V případě, že Skotsko odsouhlasí nezávislost, se předpokládá, že libra během měsíce dále výrazně oslabí,“ tvrdí Václav Pech, analytik společnosti Broker Trust.

Investice

V posledních týdnech zahraniční investoři prodávají akcie britských firem s ohledem na blížící se referendum a přesouvají své aktivity na jiné trhy. Cenné papíry některých společností se sídlem ve Skotsku kvůli tomu citelně oslabily. Z dlouhodobějšího hlediska se neočekává „exodus“ investorů, nicméně určitá opatrnost ano. „Je pravděpodobné, že řada investorů by v případě odtržení Skotska zaujala opatrný postoj a vyčkala několik měsíců, aby se přesvědčila, zda Skotsko dokáže dostatečně ochránit jejich investice. Naopak v případě, že Skotové nezávislost odmítnou, se dá očekávat okamžité posilování akcií tamních podniků a růst trhů,“ usuzuje Václav Pech z Broker Trustu.

Nejistota ohledně dluhu

Britská vláda ujišťuje ve snaze uklidnit finanční trhy, že v případě rozdělení země převezme i skotskou část veřejného dluhu. Skotsko by v takovém případě dlužilo Británii přibližně 10 procent dluhu (okolo 130 miliard liber, téměř 4,5 bilionu korun). „Zastánci nezávislosti sice tvrdí, že země je připravená dluhy splácet, ale například ratingová agentura Standard and Poor’s už varovala, že skotská schopnost platit za půjčky by byla náchylná k výkyvům kvůli nestálým cenám ropy a plynu. Právě prodej těchto dvou surovin by byl důležitou příjmovou složkou pro nově vzniklou ekonomiku,“ říká Pech ze společnosti Broker Trust.

Spoléhání na ropu

Británie je největším producentem ropy v EU. Přibližně 90 procent zásob v Severním moři by mělo připadnout nezávislému Skotsku. Separatisté tvrdí, že v Severním moři jsou ještě zásoby 24 miliard barelů „černého zlata“, které zemi umožní financovat z produkce ropy značnou část veřejných výdajů dál po roce 2055 a stát se tak jednou z nejbohatších zemí světa.  Britská vláda mluví ale „jen“ o 16 miliardách barelů a varuje před přílišným spoléháním na bezstarostnou budoucnost závislou na ropě.

Odchod bank a podniků

Významné finanční ústavy jako Royal Bank of Scotland či Lloyds Banking Group už oznámily, že svá sídla přesunou ze Skotska do Británie, pokud se ze země stane nezávislý stát. Chtějí i nadále podléhat britské jurisdikci a fungovat na základě stejných pravidel jako doposud.  „Pravděpodobně by šlo převážně o technický krok, který by nezpůsobil například masové propouštění. Obě banky daly najevo, že své aktivity ve Skotsku zachovají. Jednalo by se ale o symbolické gesto, které může ovlivnit i rozhodování dalších podniků, které váhají mezi sázkou na zaběhlé podmínky a poněkud nejistou budoucností v rámci Skotska a například jeho daňového systému. Skotsko by tak mohlo přijít o část daňových odvodů těchto firem,“ usuzuje Václav Pech z Broker Trustu.

Hrozba pro EU

Skotové jsou ve Velké Británii považováni za větší stoupence EU než zbytek země. Premiér David Cameron přitom slibuje, že pokud bude stále u vlády, vyhlásí v roce 2017 v zemi referendum o setrvání Británie v EU. Čtyři miliony chybějících skotský hlasů by se mohly v referendu výrazně projevit, neboť mezi Brity posilují euroskeptici. Vystoupení Británie z EU by osmadvacítkou silně otřáslo už z toho důvodu, že by přišla o 15procentní britský podíl na unijní ekonomice. „EU by tak mohla přijít o jednoho ze svých ekonomicky nejsilnějších členů, který dodává unii stabilitu, na rozdíl od některých jižních států, které se potýkají s výraznými ekonomickými problémy,“ dodává Václav Pech z Broker Trustu.