Meziroční srovnání je ovlivněno prodejem rumunských aktiv v I. čtvrtletí 2021 a specifickými dočasnými tržními vlivy ve výši 3,9 mld. Kč z titulu přecenění zajišťovacích kontraktů na dodávky výroby zejména v důsledku loňského propadu cen komodit na velkoobchodních trzích po rozšíření pandemie covidu-19 do Evropy. Díky pozitivnímu vývoji napříč všemi segmenty navyšuje Skupina ČEZ celoroční výhled EBITDA na úroveň 58 až 60 miliard korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy na 18 až 20 miliard korun. Čistý zisk Skupiny ČEZ za I. pololetí dosáhl výše 1,6 mld. Kč a meziročně klesl o 13,1 mld. Kč.

Čistý zisk Skupiny ČEZ očištěný o mimořádné vlivy dosáhl výše 11,3 mld. Kč a meziročně klesl o 5,1 mld. Kč. Čistý zisk negativně ovlivnilo zhoršení střednědobých tržních podmínek pro uhelnou energetiku v návaznosti na zvýšení klimatických cílů na úrovni EU a také doporučení Uhelné komise ČR ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2038. Z těchto důvodů klesla tržní hodnota Severočeských dolů a Skupina ČEZ v souladu s účetními standardy vytvořila opravnou položku k dlouhodobému majetku těžební společnosti ve výši 8,7 mld. Kč, reflektující nižší očekávanou poptávku po uhlí a dřívější ukončení těžby uhlí. Celkově akcionáři společnosti ČEZ z růstu tržních cen emisních povolenek a elektřiny profitují, což dokládá vývoj ceny akcií v letošním roce.

„Provozní výsledky hospodaření se vyvíjejí v souladu s našimi výchozími ambicemi. Pokračujeme v naplňování naší akcelerované strategie Čistá Energie Zítřka zaměřené na růst podílu bezemisních zdrojů a na Českou republiku a střední Evropu. Emisní intenzita CO2 Skupiny ČEZ při výrobě elektřiny poklesla v I. pololetí meziročně o 19 % a dokončili jsme prodej bulharských aktiv za 8,6 mld. Kč. Stanovili jsme si ambiciózní strategické cíle do roku 2030 v souladu s Pařížskou dohodou a klimatickými cíli EU. V rámci celospolečenské odpovědnosti v oblasti ochrany životního prostředí, sociálních vztahů a řízení společnosti máme ambici zvýšit ESG rating ČEZ na 80 % do roku 2023,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

V souladu s nastavenou strategii výroba z bezemisních obnovitelných zdrojů vzrostla o 9 %. Výroba z bezemisních jaderných zdrojů vzrostla o 4 %. Za celý rok 2021 předpokládáme pokles emisní intenzity o 12 % na úroveň 0,29 t CO2/MWh, což odpovídá cca 80 % emisí nového paroplynového zdroje. Celková výroba elektřiny v rámci společností, které dle platné strategie nejsou určeny k prodeji, meziročně poklesla o 6 %. Z toho výroba v uhelných zdrojích klesla o 23 % zejména v důsledku prodeje elektrárny Počerady a odstavení elektrárny Prunéřov I. a celkově již je podíl uhelné výroby nižší než 30 %.

Významně vzrostl prodej elektřiny a plynu koncovým zákazníkům v České republice. U elektřiny došlo k nárůstu o 11 %, u plynu dokonce o 20 %. V oblasti tržeb za ESCO služby v ČR i v zahraničí došlo ke stabilizaci, meziročně vzrostly tržby celkem o 3 % a za celý rok je očekáván nárůst o 8 %.

„Navyšujeme celoroční výhled EBITDA na úroveň 58 až 60 mld. Kč a čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy na 18 až 20 mld. Kč v důsledku pozitivního vývoje napříč všemi segmenty. Čistý dluh Skupiny ČEZ klesl za první pololetí o 43 mld. Kč. Cash flow ve III. čtvrtletí navíc podpoří již inkasovaný příjem z prodeje bulharských aktiv. Celkově z Bulharska Skupina ČEZ odchází s kladným peněžním saldem přesahujícím miliardu korun a pokračuje v mezinárodní arbitráži vůči bulharskému státu, kde uplatňujeme nároky s potenciálním dodatečným výnosem pro akcionáře ČEZ.“, uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák a dodal: „Akcie ČEZ poskytují letos nejvyšší celkový výnos pro akcionáře mezi srovnatelnými evropskými energetikami na úrovni přes 30 %. Přispěly k tomu divestice a dekarbonizační ambice do roku 2030 s cílem dalšího růstu podílu bezemisní výroby, díky čemuž Skupina ČEZ jako celek bude stále více profitovat z rostoucí ceny emisních povolenek.“

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o 9 %, klimaticky a kalendářně přepočtena pak o 7 %. Spotřeba velkých podniků rostla meziročně o 8 %, spotřeba domácností o 2 %. Celkově dosáhla spotřeba vyšší úrovně než v roce 2019, tj. před rozšířením covidu-19 do Evropy.