„Zařazení do této prestižní databáze nám umožní spolupracovat s předními evropskými spánkovými laboratořemi, vyměňovat si s nimi vědecké informace, přispět k rozvoji vědy a výzkumu na poli spánkové medicíny, publikovat společné vědecké články a především přinese nové informace potřebné pro diagnostiku a léčbu pacientů s poruchami dýchání ve spánku,“ přiblížil vedoucí výzkumníků Ondřej Ludka.

Spánková apnoe je porucha, při které postižený jedinec opakovaně v průběhu noci přestává dýchat na více než deset sekund. Tím se zhoršuje okysličení jeho mozku a srdce a takto nemocný člověk se kvůli zástavám dechu často probouzí, i když o tom neví. Ráno pak vstává nevyspalý. Během dne se postižení jedinci cítí unavení a mohou lehce usnout, čímž se jim nejen komplikuje život, ale přináší to také mikrospánek při řízení auta nebo obsluze strojů a tedy vážné riziko nehod nebo úrazu. Onemocnění spánkovou apnoe také zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku, srdečního infarktu a mozkové mrtvice. „Odhalit riziko včas je mnohem levnější než léčba stavů, které mohou z neléčených poruch spánků nastat, proto jsem rád, že se nám podařilo nasmlouvat vyšetření ve spánkových laboratořích s téměř všemi zdravotními pojišťovnami,“ informoval Martin Pavlík, ředitel svatoanenské fakultní nemocnice.

Podle průzkumů spánková apnoe postihuje podstatnou část společnosti – trpí jí až 20 procent mužů a 10 procent žen – ale většina postižených vůbec netuší, že toto onemocní má. Kromě nadměrné únavy a spavosti během dne se spánková apnoe projevuje také hlasitým chrápáním při spánku. Nikoliv každý kdo chrápe, ale trpí spánkovou apnoe – nezbytné je proto vyšetření ve specializované spánkové laboratoři. Zjistí se tak, zda pacient trpí poruchou dýchání ve spánku, jak závažná tato porucha je, a jedná-li se o obstrukční nebo centrální typ této poruchy. Na základě toho je možné navrhnout vhodný způsob léčby.

Výzkumná skupina Spánková medicína FNUSA-ICRC se snaží najít nové diagnostické postupy a léčbu poruch dýchání ve spánku zejména u pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému. Za necelých pět let svojí existence se pracoviště vypracovalo na jedno z předních špičkových pracovišť, které se zabývá poruchami dýchání ve spánku v ČR a dokázalo si svými výsledky získat uznání i v zahraničí. V roce 2015 byly spánkové laboratoře FNUSA-ICRC po splnění náročných podmínek jako první v ČR uznány Evropskou společností pro výzkum spánku (European Sleep Research Society) jako výzkumné centrum a mohou se v něm školit odborníci z celé Evropské unie.

„V současnosti jde pravděpodobně o vůbec první pracoviště na území Evropské unie, které se specializuje zejména na diagnostiku a léčbu poruch dýchání ve spánku u pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému,“ vysvětlil Ludka.

Evropská databáze spánkové apnoe vznikla v roce 2006 jako projekt podpořený z finančních zdrojů Evropské unie, programu COST (Cooperation in Science and Technology) a společností Philips Respironics a ResMed. Jejím cílem je shromažďovat informace o způsobech výzkumu a léčby spánkové apnoe. Databázi řídí Sahlgrenska Academy na univerzitě ve švédském Göteburgu a přispívá do ní a data z ní využívá více než dvacítka spánkových laboratoři v Evropě.